Jitka Marková: Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský
15.2.2011
Motto: „Ten nejlepší vyhraje závod, ale na stupínek vítězů se postaví rozhodčí.“
Co vedlo ministra Chalupu k tomuto rozhodnutí?
Ministr Chalupa vsadil na jistotu. Tou je nestraník Jan Stráský - zkušený politický harcovník, současný předseda Rady Národního parku Šumava a předseda Klubu českých turistů. Ministr do čela parku povolal člověka, jemuž maximálně důvěřuje a o němž ví, že krizový management s pomocí kvalifikovaných odborníků zvládne.
Sám Jan Stráský - v souvislosti s devastací parku a stále většími omezeními pro turisty a vodáky - říká: "Co mě drží při aktivním životě, je bojovat s těmito lidmi (radikálními ekologisty). Dostali jsme se do kleští, které neměly vzniknout“.
Postoj starostů šumavských obcí
Jmenování Jana Stráského dočasným ředitelem Národního parku – vnímají jako optimální řešení. Ač nepochybují o kvalitě tří kandidátů na post ředitele parku – pana Kitzbergera, Obermajera či Mánka – je pro ně osobnost Jana Stráského zárukou toho, že
1. Krizový management zastaví kůrovcovou kalamitu a povede k obnově Šumavy
2. Obce budou slyšeny a nikoliv pomíjeny
3. Bude ustavena jakási rovnováha mezi radikálními požadavky environmentalistů a zachováním mimoprodukčních funkcí lesa – a to i funkce rekreační
4. Vznikne tolik potřebný Zákon o národním parku Šumava
A názory Hnutí Duha?
Jaromír Bláha s komentářem dlouho neotálel: „Ministr Chalupa odevzdává park jihočeské ODS, potažmo dřevařské společnosti Lesy Hluboká. Stráský léta vede nesmiřitelný boj proti národnímu parku … Ministr prostě zahodil výsledky konkurzu do koše a dosadil člověka jihočeské ODS, který ani nebyl mezi kandidáty.“ (pozn. Jan Stráský je bezpartijní.)
Zalistujme v minulosti. Ředitele NPŠ Aloise Pavlíčka vítal Jaromír Bláha do nové funkce v roce 2004 slovy: „Pod jeho vedením se Šumava může konečně změnit v národní park, který skutečně chrání unikátní přírodu a přináší prosperitu do horských obcí“. A stalo se. Národní park se měnil pod jeho vedením a pod vedením jeho následovníka Františka Krejčího - v mrtvolnou divočinu. Nejvíce prostoru a ochrany zde zažívá nikoli příroda sama, ale kůrovec. Nejcennější ekosystémy Šumavy byly uměle chovaným kůrovcem na mnoho desetiletí či staletí zničeny. Nestátní organizace, zvláště Hnutí Duha – dokázaly ve spojení s provinčními „vědci“ nemožné. Zničit pohoří, které bylo osídleno již v době kamenné. Šumava zaznamenala rozmach ve středověku, a to díky budování tří větví Zlaté stezky spojující bavorský Pasov s Prachaticemi, Vimperkem a Kašperskými Horami. Pohoří přežilo třicetiletou válku, exploataci rozvíjejícím se průmyslem, dokonce i druhou světovou válku, částečně i dobu komunismu, ale nepřežilo několik let nadvlády ekofundamentalistů.
NGO-ismus
Non governmental organizations (NGO), jinak nestátní neziskové organizace jsou samozvanými vládci zvláště tam, kde o ně nikdo nestojí. Nebyli nikým z nás zvoleni. Na vlastní provoz čerpají dotace a granty z ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a dalších fondů. Zneužívají svého vlivu na média i na politickou scénu. Medializují beztrestně nepravdivé informace - viz kauza Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, řada trestních oznámení na Správu parku vedenou Ivanem Žlábkem. Stojí za zcela neobjektivními pořady o Šumavě z pera veřejnoprávní televize. Pokud Jan Stráský hovoří o kleštích, které neměly nikdy vzniknout, myslí tím především sevření NGO. Přejme si, aby se mu podařilo tento fakt změnit.
reklama
Co vedlo ministra Chalupu k tomuto rozhodnutí?
Ministr Chalupa vsadil na jistotu. Tou je nestraník Jan Stráský - zkušený politický harcovník, současný předseda Rady Národního parku Šumava a předseda Klubu českých turistů. Ministr do čela parku povolal člověka, jemuž maximálně důvěřuje a o němž ví, že krizový management s pomocí kvalifikovaných odborníků zvládne.
Sám Jan Stráský - v souvislosti s devastací parku a stále většími omezeními pro turisty a vodáky - říká: "Co mě drží při aktivním životě, je bojovat s těmito lidmi (radikálními ekologisty). Dostali jsme se do kleští, které neměly vzniknout“.
Postoj starostů šumavských obcí
Jmenování Jana Stráského dočasným ředitelem Národního parku – vnímají jako optimální řešení. Ač nepochybují o kvalitě tří kandidátů na post ředitele parku – pana Kitzbergera, Obermajera či Mánka – je pro ně osobnost Jana Stráského zárukou toho, že
1. Krizový management zastaví kůrovcovou kalamitu a povede k obnově Šumavy
2. Obce budou slyšeny a nikoliv pomíjeny
3. Bude ustavena jakási rovnováha mezi radikálními požadavky environmentalistů a zachováním mimoprodukčních funkcí lesa – a to i funkce rekreační
4. Vznikne tolik potřebný Zákon o národním parku Šumava
A názory Hnutí Duha?
Jaromír Bláha s komentářem dlouho neotálel: „Ministr Chalupa odevzdává park jihočeské ODS, potažmo dřevařské společnosti Lesy Hluboká. Stráský léta vede nesmiřitelný boj proti národnímu parku … Ministr prostě zahodil výsledky konkurzu do koše a dosadil člověka jihočeské ODS, který ani nebyl mezi kandidáty.“ (pozn. Jan Stráský je bezpartijní.)
Zalistujme v minulosti. Ředitele NPŠ Aloise Pavlíčka vítal Jaromír Bláha do nové funkce v roce 2004 slovy: „Pod jeho vedením se Šumava může konečně změnit v národní park, který skutečně chrání unikátní přírodu a přináší prosperitu do horských obcí“. A stalo se. Národní park se měnil pod jeho vedením a pod vedením jeho následovníka Františka Krejčího - v mrtvolnou divočinu. Nejvíce prostoru a ochrany zde zažívá nikoli příroda sama, ale kůrovec. Nejcennější ekosystémy Šumavy byly uměle chovaným kůrovcem na mnoho desetiletí či staletí zničeny. Nestátní organizace, zvláště Hnutí Duha – dokázaly ve spojení s provinčními „vědci“ nemožné. Zničit pohoří, které bylo osídleno již v době kamenné. Šumava zaznamenala rozmach ve středověku, a to díky budování tří větví Zlaté stezky spojující bavorský Pasov s Prachaticemi, Vimperkem a Kašperskými Horami. Pohoří přežilo třicetiletou válku, exploataci rozvíjejícím se průmyslem, dokonce i druhou světovou válku, částečně i dobu komunismu, ale nepřežilo několik let nadvlády ekofundamentalistů.
NGO-ismus
Non governmental organizations (NGO), jinak nestátní neziskové organizace jsou samozvanými vládci zvláště tam, kde o ně nikdo nestojí. Nebyli nikým z nás zvoleni. Na vlastní provoz čerpají dotace a granty z ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a dalších fondů. Zneužívají svého vlivu na média i na politickou scénu. Medializují beztrestně nepravdivé informace - viz kauza Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, řada trestních oznámení na Správu parku vedenou Ivanem Žlábkem. Stojí za zcela neobjektivními pořady o Šumavě z pera veřejnoprávní televize. Pokud Jan Stráský hovoří o kleštích, které neměly nikdy vzniknout, myslí tím především sevření NGO. Přejme si, aby se mu podařilo tento fakt změnit.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Proč - 17. 2. 2011 - Jiří SvobodaJá si nemyslím, že právě dnes má pan Chalupa NGO v lásce. Ale vše se může poměrně rychle změnit, pokud si pan Chalupa uvědomí, že NGO prosazují řadu nesmyslných konkrétních opatření, na které se velmi rychle může nabalit úzká skupina velmi profitujících lidí, kteří občas něco upustí. Pro příklad není třeba chodit daleko. Jakmile se FV tunel stal být lukrativní, ODS byla najednou v čele snah o jeho zachování. Pokud tedy NGO pořád budou prosazovat podobná lurativní a současně nesmyslná řešení a otevřeně prosazovat dotačně-korupční politiku, je jen otázkou času, kdy uspějí u jakéhokoli politika. |
