Josef Zbořil: Blokády a jiné radovánky

Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec začnu psát na téma blokád a dalších přímých akcí a jejich legitimity, nakonec jsem se rozhodl, že ano: hlavně proto, že mi vadí „spasitelská role“ aktivistů, vytvářená mnoha médii. O co jde? Někdy možná o ideu, někdy také o věc samotnou, ale především o peníze – a tady je jakýkoliv prostředek dobrý. Proto si myslím, že se stěží nalezne oprávnění takové legitimity, a už vůbec ne v NPŠ.

Příběh kůrovce na Šumavě je veskrze smutný – patrně se bude „bojovat“ a ani smrk nezůstane celý. Nehodlám se zabývat sporem ve vědecké komunitě. Karty byly rozdány – už se vznikem NPŠ, což bylo především politické rozhodnutí a s tím, že chceme šumavskou krajinu zachovat neporušenou, souhlasil zajisté téměř každý. Ministr životního prostředí, a ani nevím už který, si vybudoval pomníček, což by mu nemělo být přičítáno k tíži, pakliže by byla stanovena jasná pravidla hry.

Za ředitele Ing. Žlábka se celkem dařilo fungovat pragmaticky a kůrovce udržovat v rozumných mezích, než byl osočen z různých nekalých úmyslů a praktik a začal se uplatňovat velmi dogmatický přístup s kritickým faktorem „ponechání všeho přirozenému vývoji“ a konce známe. Zcela objektivně: v NPŠ jsou škody v desítkách miliard korun a krajina je to dnes velmi nevábná – někteří ji sice považují v tomto stavu za velmi zajímavou, ale patrně jich není příliš mnoho.

Proto musím říci, že držím palce řediteli Stráskému a budu rád, když napomůže návratu od „vědecké“ jednostrannosti a zaujatosti přírodními procesy k pragmatickému přístupu z počátku existence NPŠ.

V jeho úsilí se pochopitelně začaly objevovat překážky, které patrně očekával a které jsou významným symptomem našeho vývoje demokracie. Objevilo se obviňování z nezákonností (za značné pozornosti médií) a když se prokázalo, že tyto nezákonnosti nebyly až tak nezákonné, a vývoj se dostal do časové tísně kvůli další generaci brouka, boj se přiostřil a nastoupila blokáda, organizovaná hnutím Duha a osvědčeným matadorem panem Bláhou za spolupráce Ekologického právního servisu (EPS).

Jaké jsou rysy této blokády? Samozřejmě musí být zajištěna mediální pozornost a váha se vylepší některou známou osobností. Bez pozornosti médií by akce prakticky ztratila smysl: to jsou přece zásady, které perfektně ovládá Greenpeace a toto hnutí zkušenosti rádo předá! Diskreditace firmy Shell kvůli likvidaci vrtné plošiny v Severním moři a řada dalších spektáklů mluví samy za sebe. Tak proč ne blokáda kácení v NPŠ. Kde byli všichni, když se loni za předchozího vedení kácelo jako nikdy v historii? To nikomu nevadilo? A letos vadí, především proto, že je tam nový ředitel s novými spolupracovníky a že také hrozí, že některé skvělé granty už patrně nebudou tak skvělé.

Samozřejmě, pro takové aktivisty je publicita základním kvalifikačním předpokladem pro výkon jejich „povolání“ a nárok na příslušné odměny. Co na tom, že soud v Klatovech vydal předběžné opatření a vedení parku postupuje dost striktně podle zákona. Vykladačům božích pravd je zákon dobrý jedině, když podporuje jejich „úsilí“. Není-li tomu tak, právní poradci jistě najdou cesty, jak „úsilí“ zlegalizovat i v této situaci. Má to jeden zajímavý rys, a sice, aktivisté si velmi zádi přisvojují pravomoc, ovšem odpovědnost za své činy striktně odmítají. Lze říci, že to je obecná charakteristika a proto mi takovéto jednání dost vadí.

Nelegální komínolezectví na mnoha místech – naposledy Prunéřov – ráchání se v bahně Bíliny a hledání DDT, které se v ústecké chemičce nějakých 30 a více let nevyrábí a tak dále a tak podobně – cíl je diskreditovat podniky a organizace a to bez jakékoliv odpovědnosti. Otázkou je, komu tyto akce nakonec slouží. Patrně by se jejich sponzor také našel a většinová společnost dělá velkou chybu, že s tím hledáním nějak nezačínáme. Možná bychom se pak i dost divili.

Často se konstatuje, že naše podnikatelské a investiční prostředí není nic moc. Mám zkušenosti s řadou investorů, kteří přišli, aby tady korektně podnikali a po zkušenostech s naší administrativou na jedné straně a podobnými aktivisty na straně druhé (a vlastní neochotě korumpovat obě uvedené skupiny) raději zmařené prostředky v ČR oželeli a šli podnikat jinam. Vznešené ideály čistého životního prostředí jsou k tomu, bohužel, jen záminkou, protože vědecké studie dopadů a korektní informace jsou za daných okolností podle aktivistů velmi nedůvěryhodné, zvláště když žádné smrtonosné dopady nenalézají. Patrně by bylo dobré po nich napáchané škody moci vymáhat. To je ale zatím naprostá utopie, samozřejmě! Možná, až někdy, až opravdu dospějeme. Kolik generací kůrovců se ještě v klidu vyrojí?

Zjevně by bylo dobré svou občanskou odpovědnost také občas vzít do svých rukou a aktivistům (ale i některým podporovatelům z řad politiků) jednoznačně říct svůj názor. A to se mi třeba právě líbilo na místních Šumavanech v pátek 29. července! Velmi jsem jim fandil a ohlas v médiích taky nebyl až tak pro-aktivistický. Že by cesta změny?

Nicméně, k tématu – v našem prostředí i v EU, které je svázáno jen v oblasti životního prostředí skoro 2000 předpisy nevidím mnoho prostoru pro oprávněnost blokád a podobných přímých akcí, ledaže bychom začali s občanskou neposlušností a tyto předpisy postupně demontovali na snesitelnou míru. To je ovšem na jinou úvahu.

---

reklama

---