Adin Vyhlídka: Kácení stromů v Přerově úspěšně pokračuje
 |
||
|
Kácení stromů v Přerově.
|
||
| Foto: Adin Vyhlídka/Ekolist.cz |
Na špatný zdravotní stav přestárlých topolů poukazuje i šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. „I když to podle řezu části dřevin na první pohled nevypadá, jsou napadené houbovým onemocněním a značně přestárlé. K vykácení jsme dali souhlas hlavně z důvodu bezpečnosti. Na stejný problém jsme totiž narazili i u rybářské aleje u řeky Bečvy, kde stromy také na první pohled vypadaly zdravě. Podrobnější analýza ale ukázala, že jsou napadeny chorobou,“ uzavřel Juliš. Neuvěřitelně snadné zdůvodnění, pravidelně se v Přerově opakující.
Aktuálně vyhláška 395/1992 říká, že povolení je potřeba, pokud chce majitel pokácet strom, který má 130 cm nad zemí obvod kmene 80 cm a víc. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelizaci vyhlášky, kterou by se limit obvodu kmene snížil na 60 cm. Zároveň chce zavést možnost pokácet ovocné stromy v zahradách bez povolení. Novela by měla být přijata v březnu 2010. To vypadá na další velké vítězství „dřevorubců“.
Podobné řádění, ale v mnohem větším rozsahu, probíhá v chráněné oblasti Žebračky za přerovskou Lagunou. Nedaleko břehu Bečvy v lužním lese se každý den konají snad nějaké dřevorubecké závody, každý den se ozývá jekot motorové pily, z protějšího levého břehu Bečvy můžete sledovat zvuky kácených stromů a lámajících se větví. Každý den se odváží kamionem pořezané kmeny mnoha stromů z chráněné lokality. Jaký byl pro takovou činnost důvod? Tentokrát, po soukromém zjištění, byl snad akceptovatelný důvod likvidace „nepůvodní dřeviny“, konkretně akátu. Proč ale nebylo veřejnosti oznámeno, co je důvodem tohoto nesmyslného kácení a ničení vzácné přírodní rezervace. Samozřejmě je v tomto úseku bezohledně devastována i původní přírodní pěšina lemující tento pravý břeh Bečvy, který byl velmi intenzivně využíván celou zimu běžkaři a pěšími turisty. Představuje to naprosto necitlivý a bezohledný zásah do životního prostředí. Jak to tedy koresponduje s oznámeným zájmem přerovského Magistrátu o „Revitalizaci životního prostředí“?
reklama
Online diskuse
70 - 80 let staré topoly jsou - 3. 3. 2010 - pjjiž zralé na motorovou pilu a to řezem u země. Bezesrandy - pokud takové stromy rostou v místech s vysokým pohybem lidí, dopravní techniky apod., tak žádný pardon. Zcela jinak se k topolům postavím mimo město a blízkosti silnic. Ale i tak je nutné zvážit, odpovědnost majitele pozemku za dřevinu která na ní roste. nevím kolik zastánců velkých topolů by bylo ochotno třeba do svého 100 let starého topolu za ošetření - odřezání suchých větví i několik desítek tisíc korun a za 5 - 10 let vše opakovat znovu dokud se strom nerozpadne. Jistě, že existuje ještě možnost snížení koruny a zároveň bezpečnostní řez, ale je to jen dočasné opatření - topol velmi rychle začne v řezech díky dřevokazným houbám se rozkládat - snižuje se pevnost dřeva.Dnes se také často kácením nejen topolů napravuje zanedbaná péče o dřeviny v posledních desetiletí. V případě topolů například v některých lokalitách se opomnělo tyto rychle rostoucí, ale krátkověké dřeviny dosadit a následnou péčí podpořit středně a dlouhodobé dřeviny. Je hezké kritizovat kácení, ale asi by bylo lepší si nejdřív projít nějakými odbornými kurzy, prostudovat jednotlivé taxony dřevin a potom mudrovat. A k tomu kácení ovocným stromům bez limitu rozměru. Jako vítězství dřevorubců to nepovažuji. Možná, že naopak reálný pohled na současný stav společnosti. Pokud se jedná o kácení ovocných dřevin na zahradách, tak e většině případech se jedná o výměnu dřevin které neplodí za nové. Kdo uměl, tak stejně ani dnes o kácení ovocných dřevin nežádal aniž by neporušil právní předpisy. |
