Adin Vyhlídka: Kácení stromů v Přerově úspěšně pokračuje
 |
||
|
Kácení stromů v Přerově.
|
||
| Foto: Adin Vyhlídka/Ekolist.cz |
Na špatný zdravotní stav přestárlých topolů poukazuje i šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. „I když to podle řezu části dřevin na první pohled nevypadá, jsou napadené houbovým onemocněním a značně přestárlé. K vykácení jsme dali souhlas hlavně z důvodu bezpečnosti. Na stejný problém jsme totiž narazili i u rybářské aleje u řeky Bečvy, kde stromy také na první pohled vypadaly zdravě. Podrobnější analýza ale ukázala, že jsou napadeny chorobou,“ uzavřel Juliš. Neuvěřitelně snadné zdůvodnění, pravidelně se v Přerově opakující.
Aktuálně vyhláška 395/1992 říká, že povolení je potřeba, pokud chce majitel pokácet strom, který má 130 cm nad zemí obvod kmene 80 cm a víc. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelizaci vyhlášky, kterou by se limit obvodu kmene snížil na 60 cm. Zároveň chce zavést možnost pokácet ovocné stromy v zahradách bez povolení. Novela by měla být přijata v březnu 2010. To vypadá na další velké vítězství „dřevorubců“.
Podobné řádění, ale v mnohem větším rozsahu, probíhá v chráněné oblasti Žebračky za přerovskou Lagunou. Nedaleko břehu Bečvy v lužním lese se každý den konají snad nějaké dřevorubecké závody, každý den se ozývá jekot motorové pily, z protějšího levého břehu Bečvy můžete sledovat zvuky kácených stromů a lámajících se větví. Každý den se odváží kamionem pořezané kmeny mnoha stromů z chráněné lokality. Jaký byl pro takovou činnost důvod? Tentokrát, po soukromém zjištění, byl snad akceptovatelný důvod likvidace „nepůvodní dřeviny“, konkretně akátu. Proč ale nebylo veřejnosti oznámeno, co je důvodem tohoto nesmyslného kácení a ničení vzácné přírodní rezervace. Samozřejmě je v tomto úseku bezohledně devastována i původní přírodní pěšina lemující tento pravý břeh Bečvy, který byl velmi intenzivně využíván celou zimu běžkaři a pěšími turisty. Představuje to naprosto necitlivý a bezohledný zásah do životního prostředí. Jak to tedy koresponduje s oznámeným zájmem přerovského Magistrátu o „Revitalizaci životního prostředí“?
reklama
Online diskuse
Nic není... - 7. 3. 2010 - pjAkát s ohledem na obsah různých více toxických látek v jeho dřevě není dobré v krajině nechávat k samovolnému rozpadu. navíc se rozkládá velmi pomalu, někdy déle než našeduby a je i málo atakován dřevokazným hnyzem i dřevokaznými houbami právě pro chemické složení jeho dřeva. A akáty bych vytlači l i z ochranného pásma aby nybolo atakováno semeny a i kořeny z okolí (ukádání dusíku a dalších toxických látek). Kde akát může být nahrazen původními dřevinami, tak ho postupně nahraďme, ale na mnohých lokalitách je stále nenahraditelný. Jinak co vím, tak dnes běžně v chráněných územích je běžně ponecháváno 10-20% pokácených původních stromů, někde se dělají i vyšší pařezy aby měl kam nalétnout hmyz.A topoly u cest: nedávno u Prahy starý topol (přes 100 let u silnice - atakován solí z posypů, technikou při údržbě příkopů apod. (v jakém stavu asi takový strom je) při vichřici zabil v autě dva mladé kluky. Nicméně ještě rok po této události správa silnic tvrdě bojovala s aktivisty aby, mohla další staré topoly okolo silnice odstranit. Smutné - jenom další oheň pod kotel pohledu veřejnosti na některé rádoby zelené aktivisty. |
