Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev
 |
|
|
To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné.
|
|
| Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová |
Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.
Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.
Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
Online diskuse
co k tomu dodat - 10. 9. 2009 - greenMyslím pán Aleš, že ste obeťou mýtov, ktoré šíria laici po internete. Môžete mi povedať odkiaľ máte informáciu, že stredoveké klimatické optimum bolo teplejšie, ako je dnes ? Je to obyčajný mýtus. Nie je tomu tak.Taká situácia, ako popisujete (nižšie teploty a vyššia koncentrácia CO2) bola zhruba pred 450 až 420 miliónmi rokov na rozhraní Ordoviku a Silúru, tzv. Andsko-Saharské zaľadnenie. Čo sa týka vtedajšej koncentrácie CO2, tak v tomto panuje značná neistota. Rothman udáva napríklad menej ako 1000 ppm. Iné zdroje udávajú viac, ale súčasne udávajú veľký rozsah neistoty. A zabúdate na jednu dosť podstatnú vec: rozloženie kontinentov v tom čase bolo diametrálne odlišné, ako dnes. Z toho plynie iná energetická bilancia, iné albedo a iné morské prúdenie. Nemôžete preto zjednodušovať a porovnávať súčasný stav a stav pred 450 miliónmi rokov. Skúste obdobie posledných 2 mil. rokov, kedy už bolo rozloženie kontinentov približne také, ako je dnes. Dospejete k záveru, že súčasná koncentrácia CO2 je najyššia za posledných 2,1 milióna rokov. |
