Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev
 |
|
|
To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné.
|
|
| Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová |
Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.
Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.
Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
Online diskuse
co k tomu dodat - 11. 9. 2009 - Jiří SvobodaS někým je to tak trochu těžké. Snažím se vést zcela jasně linii, pokud je to spolehlivá věda a odkud je to již docela nespolehlivé. To, co se zde prezentuje, je ta spolehhlivá věda a o Modtranu se přece v článku zmiňujeme. Když to sečtu a podtrhnu, pořád Vám musím na Vaše dotazy opakovat to stejné. Ale důležité je, že máte o problém zájem. |
