Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev
 |
|
|
To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné.
|
|
| Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová |
Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.
Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.
Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
Online diskuse
Školometský příklad - 7. 9. 2009 - JindřiškaČlánek je cílen k tomu, aby si zvídavý člověk (byť nefyzik) mohl učinit úsudek o jevech, jež dnes ani nejsou probírány ve standardním sředoškolském kurzu fyziky. Tak jako smyslem vzdělávání je vedení člověka k tomu, aby se dokázal v dané oblasti postavit na vlastní nohy, tak jsme se odkazem na šikovnou aplikaci pokusili zpřístupnit oblast, která je přetřásána kdekým, aniž by si jedinec mohl udělat základní představu. Různé polopravdy, desinterpretace experimentů a zdůrazňování vlivů druhého řádu matou laickou veřejnost natolik, že při nejlepším přestanou problému věnovat pozornost, v horším případě stanou v řadě s popírači "všehomíra". |
