Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Každý si může nasimulovat skleníkový jev

To, co bylo před 20 lety tématem článků prestižních časopisů, je dnes na internetu běžně dostupné. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Zdroj: Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová

Základy modelu vznikly jako čistě vědecký počin již v roce 1987, tedy v době, kdy tento problém žádná ekonomická ani environmentální fóra neřešila. Představený simulační program je součástí uznávaného Modtranu, který je experimentálně prověřen a využívá reálná absorpční spektra hlavních skleníkových plynů.

Simulace jasně ukazují, že čím více máme skleníkových plynů v naší atmosféře, tím méně uniká tepelného záření ze Země do kosmu, a tudíž teplota Země musí díky tomuto příspěvku narůstat. Odkazovaný model nebere v úvahu jiné faktory ovlivňující teplotu Země. Tyto faktory mohou krátkodobě převážit nad vlivem narůstajícího skleníkového efektu a Země se může i ochlazovat. Nezastavíme-li růst emisí, o to markantnější bude nárůst teploty a jeho katastrofické projevy, až faktory dosáhnou svých obvyklých hodnot.

Záleží na každém, jak k problematice skleníkových plynů přistoupí. Tento příspěvek má jasně ukázat i zmateným pochybovačům, že problém skleníkových plynů je reálný a je třeba jej rozumně a efektivně vhodnými nástroji řešit.