Pavel Vlček: Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam byl s taškou nechodil

Na úsměvném příkladu, jak může uznávaný atomový expert díky školácké chybě spustit atomový poplach v jaderné elektrárně, je patrné, že má elektrárna svůj východ hlídaný dokonaleji než vchod. Běžný čtenář navíc usoudí, že i v atomové branži lze „ze známosti“ získat mnohé, například si nezákonně vypůjčit ve firmě UJP Zbraslav dvě tablety oxidu uraničitého a cestovat s nimi po kraji. Při hlubším zamyšlení už však incident tak úsměvný není. Veřejnost je ubezpečována, že lidský faktor už v jaderném průmyslu selhat nemůže, experti jsou důkladně vybíráni, a dále perfektně vyškolováni. Co jiného však je tahle drobná a zdánlivě úsměvná příhoda, než-li selhání lidského faktoru? Hezoučký předtím ukazoval studentům, kteří se připravují na možnou práci v jaderném odvětví, neškodné tablety. Teď jim na bezprecedentním příkladu předvedl, že se v průběhu svého života mohou i v zaměstnání docela normálně a lidsky „utnout“. Jsou lidé pracující s jádrem opravdu dokonalí nebo jsou to obyčejní zaměstnanci, kteří mohou pochybit nebo dokonce vědomě porušit předpisy či zákon? Důsledkem takového selhání by pak nemusel být jen falešný poplach v jaderné elektrárně. Fatální následky selhání lidského faktoru v jaderné energetice má jistě každý čtenář v živé paměti...

Česká republika chce zdvojnásobit svou jadernou flotilu a bude pak potřebovat více expertů, kteří budou samozřejmě představovat další lidský faktor a další možné riziko ať už drobných a úsměvných nebo opravdu vážných lidských selhání. Dá se lidský faktor skutečně udržet pod absolutní kontrolou, kterou takový technický kolos, jakým je jaderné zařízení, vyžaduje? Nebylo by lepší zvolit možná složitější ale určitě bezpečnější řešení – místo výstavby dalšího jaderného zařízení investovat do rozvoje bezpečnějších a trvalejších zdrojů energie?

Na závěr mě napadá další na první pohled úsměvná myšlenka. Co když vrátný, který nedávno vydal neoprávněné osobě bez povolení staré nepoužité palivové tablety, bude ze pár let dělat vrátného na Temelíně? Co když ho jeho dobrý známý požádá, že by se chtěl podívat na elektrárnu? Co když ten dobrý známý bude mít v úmyslu něco zcela jiného než jen nevinnou prohlídku jaderného zařízení?
Nechť si čtenář domyslí tento zdánlivě absurdní příběh sám. Než jej však zavrhne jako úplný nesmysl, měl by si vzpomenout na začátek celé této úvahy - jaderný expert porušil předpisy a svou nedbalostí vyvolal atomový poplach...

---

reklama

---