Jitka Seitlová: Ke Dni Země

Přelom tisíciletí zastihl planetu v narůstajícím napětí rozdílů životních podmínek mezi menší skupinou civilizace, která žije ve "vyspělých zemích" a zbylou populací.Čtvrtina lidí, soustředěná v průmyslových zemích, spotřebovává 4/5 veškeré energie, největší díl ze světových zásob kovů a paliv. Výrazný rozdíl je ve spotřebě potravin, zvláště pokud jde o výrobky náročné na zdroje. Vyspělé komunikační technologie a zkracování vzdáleností staví tyto rozdíly do otevřeného kontrastu. Nedostatek vedoucí až ke katastrofálním existenčním situacím v zrcadle vysokého spotřebního standartu přerůstá až v dojem civilizační arogance. Dosažení průměrné spotřeby, kterou mají lidé ve vyspělých zemích, pro ostatní populaci v horizontu několika let by ale při zachování současného způsobu využívání přírodních zdrojů znamenalo jejich velmi rychlé vyčerpání. Prognózy produkce zplodin při této spotřebě odhadují jejich několikanásobný nárůst a nevratné poškození provázaného systému podmínek udržitelného rozvoje Země. Jen pro skleníkové plyny by nárůst takové spotřeby znamenal v horizontu dalších 50 let jejich zdvojnásobení a nevratné, s naší existencí neslučitelné, změny klimatu a atmosféry planety.

To není katastrofická vize, ale poctivé uvědomění si jednoho z fakticky možných směrů vývoje při současném nejvyšším stupni poznání.

Vyloučení této nevratné varianty a řešení přitom nepochybně existuje a je v reálných možnostech společnosti. Jak potvrzují desítky odborných analýz je planeta schopna uživit lidstvo i v budoucnosti a poskytnout mu bázi pro dosažení kvalitního života. Ovšem za podmínek podpory a přechodu k používání nových technologií s vyšší efektivitou spotřeby zdrojů. Exaktní studie týmů vědců a specialistů z celého světa, kteří se zabývali zkoumáním takzvaného faktoru čtyři, dokládá na desítkách příkladů stěžejních technologií oprávnění tvrzení o dvojnásobném blahobytu pro civilizaci při poloviční spotřebě zdrojů. Jedním z příkladů je spotřeba pohonných hmot. U prvních automobilů se pohybovala kolem 20 až 30 litrů na 100 kilometrů a ještě na počátku 70. let dosahovala 17 až 18 litrů. Dnešní spotřeba klesla více než na polovinu, výjimkou nejsou již funkční prototypy vozů se spotřebou 2,5 litru, uvažuje se o ultralehkých vozech se spotřebou pětinásobně nižší. To znamená dosažení daleko vyšší efektivity. Stejné trendy jsou patrné v energetice, spotřebě nerostných surovin, vody a dalších neobnovitelných zdrojů. Tento směr otevírá prostor pro nová hospodářská odvětví, podnikání a zaměstnanost.

Ekologie a ochrana životního prostředí nejsou v duchu demagogické propagace barierou rozvoje ale novým směrem pokroku, vývoje technologií a oborů. Cílem zohlednění ekologických kriterií při rozhodovaní o využití přírodních zdrojů je všeobecný přínos a užitek nejen pro ty, kteří se zdroji hospodaří, ale i pro ostatní, kteří jsou na těchto zdrojích závislí. Všichni potřebujeme ke svému zdraví čistou vodu a vzduch a prostředí, ve kterém se dá žít.

Poslední dobou často užívaný slogan o preferenci ochrany člověka před životním prostředím je zavádějící a ve své logice se sám popírá. Ochrana místa pro život a vyvážená spotřeba zdrojů je naopak jasným a jedním z mála nepochybných a smysluplných cílů dnešního světa, který se ve své podstatě dotýká existence každého. Přejme zemi a sami sobě abychom pochopili a naučili se respektovat její principy a zásady udržitelného rozvoje. Jsou předpokladem řešení otázek globalizace planety a garancí konkrétního zisku jejích obyvatel.

---

reklama

---