Pavel Záleský: Kolik stojí automobil?
Skutečné náklady na jízdu vlastním vozem nám zpravidla zůstávají skryty. Samotný výpočet není nikterak složitý, náročný však je sběr dat. V uplynulých 45 měsících jsem pečlivě zaznamenával každou korunu, kterou náš rodinný vůz spolknul. A výsledek hodně překvapil. Sledovaným objektem byla naše oranžová Škoda Fabia Combi s maloobjemovým naftovým motorem 1.4 TDi. Poměrně spolehlivý, úsporný a nenáročný vůz se zavazadelníkem, který mne doposud nepřestal překvapovat svou skutečnou kapacitou. V prvním roce své služby Fabia sídlila v Praze, pak se s námi přestěhovala do Jizerských hor.
V našich jízdách převažují spíše delší cesty se zaplněnějším automobilem. Každodenní dojíždění do práce řešíme vlakem, ve kterém mimochodem vznikl i tento článek. Tankujeme standardní palivo u levnějších síťových čerpacích stanic. Během testu jsme najeli 92 078 kilometrů, při nichž jsme spálili 4 477 litrů nafty. Přímo jsme tak vyprodukovali děsivých 11,8 tuny CO2. Výsledný průměr 4,86 litrů na 100 kilometrů a vývoj cen v posledních letech přinesly náklady 1,42 koruny na ujetý kilometr. U pumpy jsme nechali dohromady přes sto třicet tisíc korun.
Tím ovšem výdaje ani zdaleka nekončí. Do automobilu doléváte další směsi, udržujete jej, jezdíte na servisní prohlídky, vyměňujete olej, žárovky, lišty stěračů i pneumatiky. U staršího vozu platíte technickou prohlídku a občas koupíte na popud zákonodárce novou lékárničku. V našem případě přibyl i drobný „ťukanec“ během předloňské sněhové kalamity a s ním spoluúčast pět tisíc korun za opravu. Přiznávám se, že jsem nezapočítal cenu vody na mytí vozu, které jako správní venkované provádíme v naprosté většině doma. Na konečném účtu je cifra 69.814 korun, tedy 76 haléřů na kilometr.
Třetí pomyslnou hromádku tvoří pojištění a daně. V našem případě jde o každoroční platbu povinného ručení, havarijního pojištění a roční dálniční známky. Jsem řidičem starším třiceti let, s rodinou, s maloobjemovým vozem, s dobrým škodním průběhem, s bydlištěm na maloměstě. Navíc jsem sjednal smlouvu přes internet a pojistné platím ročně. Přesto jsme pojišťovně a Ředitelství silnic a dálnic v posledních letech odvedli 54.492 korun. Tedy 59 haléřů na kilometr.
Teď už nám zbývá jen vůz samotný. Ten s přibývajícím věkem a najetými kilometry pochopitelně ztrácí na své hodnotě. I s tímto opotřebením je proto nutné počítat. Fabii jsme kupovali jako jednoroční mírně ojetý vůz za 279 tisíc korun. Dnes by se prodejní cena našeho vozu pohybovala okolo 130 tisíc. Každý kilometr tak byl vykoupen ztrátou hodnoty ve výši 1,62 koruny.
Podtrženo, sečteno, jsme jezdili za 4,39 koruny na kilometr. A co je možná ještě zajímavější, za provoz jsme během čtyřiceti pěti měsíců utratili skoro stejnou částku, jako za vozidlo samotné. Měsíčně auto spolklo bezmála devět tisíc korun, čímž se bez přehánění stalo nejdražším členem rodiny. Další dobrý důvod, proč se před příštím otočením klíčku v zapalování trochu zamyslet, nemyslíte?
Škoda Fabia Combi 1.4 TDi, náklady za 45 měsíců, ujeto 92.078 km
Kč | Kč / km | ||
Pohonné hmoty | 4 477 l | 131 148 | 1,42 |
Ostatní provozní náklady | 69 813 | 0,76 | |
Pojištění a daně | 54 492 | 0,59 | |
Ztráta hodnoty vozu | 149 000 | 1,62 | |
Celkem | 92 078 km | 404 453 | 4,39 |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Karla Majerová
30.1.2023 07:01
Náklady na auto - 25. 8. 2011 - thrAd vyjmenování aktivit: u té modelařiny skoro jakákokoli "funkční", jen minimum modelářských letišť je přijatelně dostupných bez auta, kitařina přirozeně takový problém není. Dále naprostá většina aktivit, kde sportujete opravdu formou soutěží na trochu vyšší úrovni - zkuste si třeba u vaší oblíbené cyklistiky dopravit na závod bez auta dvě kola, nářadí a x věcí. To samé třeba u dopravy lodí atd. Poznámka - přirozeně může být ve všech případech vhodná domluva více lidí (zrovna u modelů to běžně děláme), v některých případech třeba i klubový autobus, ale zkrátka nejde o veřejnou dopravu.K té dostupnosti chat (a lokalit v ČR vůbec) - to se pořádně mýlíte s tím, že jich je většina dostupná slušně. V reálu se totiž relativně snadno dostanete z města do města (v mém případě by to byla cesta Praha-Třeboň) - to ještě jde, i když rychlost a vhodnost termínů není kdovíjaká. Jenže chata se nachází cca 9 kilometrů od Třeboně a tady je malér. Místní doprava existuje (je to zastávka na trase Třeboň-Jindřichův Hradec), jenže návaznost je nulová - čekání na přestup je zcela jednoznačně víc než hodina a v některé dny neexistuje vůbec - celkové trvání cesty je proti autu minimálně dvojnásobek, spíš více. A pozor, tohle ještě není nejhorší případ!!! Tady alespoň teoreticky ta zastávka v dané vesnici je. Ale další chatová oblast kus vedle už žádné spojení nemá a k nejbližší zastávce jsou cca 4 kilometry - to už moc rozumná docházková vzdálenost fakt není (určitě nejde o pár metrů). A takhle to vypadá po skoro celé ČR - problém veřejné dopravy není (většinou) dostat se z města X do města Y, problém je až ta "poslední míle", tedy okruh zhruba 10-15 kilometrů od daného města :-( |