David Lein: Komentář k problematice odstraňování štěrkových nánosů z koryta řeky Berounky

V roce 2003 vznikl, přesně tak, jak Správa CHKO Český kras čekala (vyjádření pro tisk ze září 2002) problém s regulací koryta Berounky a odtěžením sedimentů připlavených řekou. Náplavy na řece vznikly díky množství vodou přineseného materiálu a na řadě míst vrátil charakteru říčního údolí původní ráz, přesně tak, jak pro toto území požaduje jeden z regulativů zadaných komisaři EU. Uvažované množství nánosů v korytě Berounky - pozůstatek po srpnové povodni z loňského roku (2002) - činí cca 13 400 m3/km délky koryta toku. Z tabulky č. 1 je patrný vliv, který by při N-letých vodách měly nánosy v říčním korytě Berounky, pokud by nebyly odstraněny (pro uvažovanou šířku řeky 63 m a ideální tvar koryta). Je zřejmé, že s rostoucím průtokem se jejich vliv rychle snižuje a při 50 až 100-leté vodě je prakticky zanedbatelný. Uvažovaný objem nánosů zvyšuje hladinu v modelovém korytě asi o 21 cm, což ale platí pouze pro průtoky, které je koryto schopno pojmout, podle jeho tvaru tedy ne více, než pro 5-(10)-leté vody. Ve chvíli, kdy průtok v řece překročí možnosti koryta a voda vybřeží, se vliv říčních nánosů na průběh povodně rychle snižuje (důsledek zvětšení průtočného profilu), zejména pokud jde o zvýšení hladiny v důsledku jejich přítomnosti.

Máme za to, že při plošném odstraňování říčních nánosů nelze argumentovat protipovodňovými opatřeními, neboť jejich vliv na průběh povodně je okrajový. Domníváme se, že k odstranění nánosů by mělo dojít výběrově tam, kde se tyto dostávají nad hladinu nízkých vod, nejsou při okraji koryta a mohly by tak být příčinou jeho ucpání, následného zvětšení průtoku a způsobení povodně (zadržení ledů apod.). V této specifické situaci opravdu mohou nánosy výrazně napomoci vzniku povodně.

Také je třeba upozornit na zřejmý fakt, že nánosy nebyly příčinou, nýbrž následkem srpnové povodně. K ukládání materiálu dochází až po kulminaci povodňové vlny, kdy unášecí schopnost vody postupně klesá. Naopak, je logické, že s rostoucím průtokem stoupá i unášecí schopnost. V době kulminace povodňové vlny budou tedy místní říční náplavy z velké části již dávno odstraněny, a budou tak ovlivňovat průtočné poměry jen okrajově, daleko méně, než je uvažováno v tab. 1.

N [roky]	Q [m3]	v [m*s-1]	s [%]	h [m]	h1 [m]
1	252	1,5	8	2,7	2,9
2	399	1,7	7	3,2	3,4
5	529	1,8	4,5	4,7	4,9
10	699	2	4	(5,5) - voda opouští uvažované koryto	(5,7) - voda opouští uvažované koryto
20	898	2,5	3,5	?
50	1233	2,8	3
100	1530	3	2,5

N - uvažovaná velká voda (uvažuje se opakování jedenkrát za N let)
Q - velikost průtoku při N-leté povodni
v - rychlost vody při N-leté povodni
s - snížení průtočnosti koryta v důsledku přítomnosti štěrkových nánosů
h - výška hladiny po odstranění nánosů na dně koryta
h1 - výška hladiny za přítomnost nánosů na dně koryta
? - voda opouští koryto, výška hladiny je různá podle profilu, který je zaplavován, vliv nánosů prudce klesá, snižuje se výška o kterou nánosy navyšují "h".

Skutečným nebezpečím pro případné povodňové stavy může být spíše mohutný jez v Karlštejně (zdvihá hladinu o více než 1 metr), navážky různého materiálu na břehy, do toku a zužování jeho průtočného profilu, často laicky a za pomoci místních zdrojů. To je ovšem kapitola hovořící o odpovědnosti místních zastupitelstev a obecních reprezentací.

Snahou Správy CHKO Český kras tedy do budoucna bude zamezit plošnému a neopodstatněnému odstraňování říčních nánosů, které se tak dostává do rozporu s ochranou přírody a současně s požadavky kladenými ze strany EU. Na druhou stranu byla vyjádřena snaha lokalizovat společně s podnikem Povodí Vltavy místa, kde by k takovému zásahu mělo oprávněně dojít. Zde bude zásah podpořen souhlasným stanoviskem. Nejde tedy pouze o ochranu biotopů živočichů nebo rostlin, jak je mylně často uváděno, ale o cílevědomou minimalizaci zásahů do toku z hlediska únosnosti pro životní prostředí i z hlediska protipovodňové ochrany.

---

reklama

---