Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR: Stanovisko k vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace Moravskoslezského kraje

Populace Moravskoslezského kraje (MSK) představuje cca jeden milion obyvatel, proto lze hovořit o celospolečenském problému. Zátěž znečištěným ovzduším je ve srovnání s jinými částmi ČR (po odečtení zatížení z dopravy a lokálních topenišť) více působena emisemi z těžkého průmyslu a je patrně nejhorší v EU. Výsledky hodnocení vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví prokázaly, že největší riziko představují jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky, včetně karcinogenního benzo[a]pyrenu. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i zvýšení úmrtnosti. Vzhledem k dlouhodobé zátěži populace je nutné předpokládat též mezigenerační přenos poškození genetického materiálu a tím i další ovlivnění vývoje dětí v příštích generacích. Výsledky studia astmatu bronchiale u dětí v Ostravě-Bartovicích proti kontrolní populaci v Prachaticích prokazují rozdílnou etiologii této nemoci u dětí z Ostravy (rozdílná deregulace genů) a lze předpokládat i nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce.

Stav, potenciální rizika pro zdraví i rostoucí zájem o zlepšení situace vyvolaly vznik regionálního monitorovacího systému vývoje ovzduší. Chybí však zrcadlový obraz sledování zdravotního stavu, který by navázal a využil již existujícího poznání a nejlepší výzkumnou praxi v mezinárodním, přinejmenším evropském měřítku. Situace Moravskoslezského kraje vznik takového monitorovacího systému zdraví s dlouhodobější perspektivou vyžaduje jako žádoucí doplněk pomoci strukturálnímu a environmentálnímu vývoji v regionu. Pro hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace v MSK lze využít výsledků výzkumu, které byly získány v Programu Ostrava (projekty MŽP ČR a MŠMT ČR) v letech 2008–2011. Je vhodné použít metody, které umožní interpretovat efektivitu opatření prováděných ke zlepšení kvality ovzduší – zjistit, zda jejich realizací bude skutečně dosaženo snížení genetické zátěže populace (např. ovlivnění výsledků těhotenství – deregulace genů u novorozenců) i snížení nemocnosti dětí. Na řešení by se měla podílet výzkumná pracoviště, vysoké školy a zdravotnická zařízení, která budou vycházet z mezinárodního standardu takových studií a budou tento standard úspěšně aplikovat v monitorování zdravotního stavu. Legitimita a váha monitorování bude záviset jak na integraci a spolupráci různých organizací, tak na použití akademických standardů výzkumu i při posuzování výsledků. Je proto žádoucí připravit výzkumný program s pracovním označením PROGRAM SLEZSKO, který bude hodnotit (mj.):

a)efektivitu opatření prováděných ke zlepšení kvality ovzduší – zda jejich realizací bude skutečně dosaženo snížení nemocnosti dětí i genetické zátěže populace;
b)vliv znečištěného ovzduší na reprodukci;
c)ekonomickou náročnost zvýšené zdravotní péče o populaci v MSK;
d)využití nových poznatků pro hodnocení rizika (hodnocení dlouhodobé zátěže na zdravotní stav);
e)sociální a ekonomické determinanty zdraví v MSK.

Při řešení a při formulaci cílů Programu Slezsko je možné využít poznatků z  Programu Teplice, který byl řešen v období 1991–1999 v gesci MŽP ČR na základě rozhodnutí vlády ČR.

Závažnost situace vyžaduje, aby vláda ČR projednala důsledky vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace MSK a přijala koncepci rozvoje MSK, zejména nutnou modernizaci průmyslu do r. 2020, podobně jako vláda ČR rozhodla o snížení znečištění ovzduší v r. 1990 modernizací tepelných elektráren a později i plynofikaci lokálních topenišť.

Smyslem navrhovaného projektu je ověřit účinnost prováděných opatření, zda skutečně dochází k příznivému ovlivnění zdravotního stavu populace MSK.
Vzhledem k závažnosti a dlouhodobým důsledkům ovlivnění populace v MSK znečištěným ovzduším by bylo žádoucí, aby byl Program Slezsko schválen na základě rozhodnutí vlády a měl by být gesci MŽP ČR. Jen solidně zakotvený dlouhodobý výzkum může ověřit, do jaké míry jsou navrhovaná řešení zásadní a jak ovlivňují základní společenské determinanty – životní prostředí, ekonomickou a sociální tvář problému.

---

reklama

---