Doc. Ing.arch. PhDr. Karel Schmeidler, CSc., Bc. Viktor Šeďa: Konference Polis v Bruselu
Polis poskytuje odpovědným činitelům strategické informace a další nástroje ke zlepšení urbánní a regionální dopravy. Polis také reprezentuje hlas měst a regionů na celoevropské úrovni prostřednictvím politických skupin. Jeho záměrem je vytvoření adekvátního politického rámce na evropské úrovni k dosažení trvale udržitelné mobility ve městech a regionech.1 Cílem Polis je podporovat evropská města a regiony, aby mohly zlepšit kvalitu života svých občanů pomocí inovativních opatření k redukci kongescí, zmenšením množství znečišťujících emisí, podporou bezpečnosti silničního provozu a nabídkou lepší a rovné dosažitelnosti dopravních služeb.
Konference začala ve čtvrtek 20. listopadu 2002. Plenární zasedání, které předcházelo, řešilo běžnou roční agendu spojenou s existencí organizace, kde se předávalo předsednictví z Říma do Kolína nad Rýnem a připravovala práce pro příští rok. Samotná konference se konala v Concert Noble, Rue d´Arlon 82 v Bruselu v Belgii. Zahájil ji Marcio Tomasini, prezident Polis z Říma. Hlavní řečníci, mezi nimi Fabio Nusio z Říma, Charles Picqué, belgický ministr hospodářství a výzkumu, Philipe Busqiin, evropský komisař pro výzkum, Kevin Leydon, vedoucí odborů dopravy DG TREN Evropské komise, Gustav Landahl z městského úřadu ve Švédsku, Mangred Schnuckert z firmy EVOBUS přivítali hosty a zdůraznili význam konference. Mezi dalšími řečníky byl Gustav Landahl z městského úřadu ve Švédsku a Mangred Schnuckert z firmy EVOBUS.
O projektu HEAVEN, který hodnotí dopad na životní prostředí zaviněný dopravou mluvil v sekci 1 Fabio Nusio z Říma. Sekce 2 byla zaměřena na management mobility a byly předneseny příspěvky týkající se poradenství v mobilitě, plánování cest, lokalizaci, zastávek autobusové dopravy s ohledem na intermodální výměnu a cestovní informace. Management mobility (MM) se snaží o prosazení udržitelné dopravy především motivací lidí ke změně jejich dopravního chování a informováním o rizicích a neudržitelnosti současné dopravy. Jde o prosazení udržitelné dopravy přímou stimulací a ovlivňováním poptávky po dopravě. 2Jedná se primárně o poptávkově orientovaný přístup v osobní a nákladní dopravě. Tento nový přístup vyžaduje nové druhy spolupráce a řadu nástrojů k podpoře změny postojů a chování směrem k udržitelným způsobům dopravy. Nástroje managementu mobility jsou založeny především na informování, komunikaci, organizaci a koordinaci. Udržitelné druhy dopravy jsou pak definovány jako: pěší a cyklistická doprava, veřejná doprava a sdílení automobilů (car-pooling, car-sharing).
Pro management mobility je zvláště důležité ovlivňování lidské volby dopravy předtím, než se lidé rozhodnou, jak budou cestovat. Konstituování managementu mobility odpovědělo na potřebu takových přístupů v řešení tíživého problému neustále se zvyšující poptávky po mobilitě, které nespoléhají pouze na stavění nových silnic nebo zavádění vyspělých technologií. Vedle těchto "tvrdých" opatření je zde totiž naléhavá potřeba více "měkkých" opatření, které poskytnou široké pásmo služeb zabývající se potřebami uživatelů a ovlivňující je ke změně jejich dopravních zvyklostí.
Managementem mobility se mohou zabývat a v západních evropských zemích již řadu let zabývají místní a regionální úřady, vlastníci pozemků nebo jejich správci, veřejní dopravci, organizátoři společenských akcí, komerční zájmové skupiny, obchodní spolky a zaměstnanecké organizace, chodci, cyklisté nebo jiné skupiny silniční dopravy a komunitní skupiny. Management mobility se zaměřuje především na mladé rodiny, děti v předškolním věku, školáky, ale také na dospívající, lidi ve středním věku, důchodce a handicapované občany. Důraz je kladen na mezigenerační změnu postojů a dopravního chování.
Konkrétně management mobility sestává především z poskytování informací a poradenství. Jde například o cyklistické mapy, mapy pro nákladní dopravu, itineráře organizací, plánky dostupnosti škol, firem a podobně, informace o možnosti přestupů v rámci veřejné dopravy, jízdní řády. Dále se zabývá konzultační činností, provádí analýzy, návrhy alternativ a doporučení jako jsou dopravní plány organizací nebo srovnávání různých druhů dopravy z pohledu dopravního času, nákladů a dopadů na životní prostředí. Důraz klade na osvětu a výchovu, dopravní výchovu na školách, organizování dnů bez aut, zvyšování povědomí o dopadech dopravy na životní prostředí. V neposlední řadě se zabývá organizací a koordinací dopravy, podporou integrovaných dopravních systémů, zprostředkováváním car-pooling a car-sharing, doručovatelskými službami. A do jeho rámce spadá i prodej a rezervování lístků a kuponů pro veřejnou dopravu, půjčování kol, přívěsů pro kola a podobně. Velice důležitá je účast veřejnosti na realizaci projektů a při dopravním plánování a propojení dopravního a územního plánování. Ve výstupu se pak často jedná o zklidňování dopravy, redukci IAD a nabídku alternativních udržitelných způsobů dopravy.
Management mobility se v zahraničí realizuje především na úrovni měst a obcí, kde vznikají různá konzultační informační a servisní centra a snaží se jejich prostřednictvím podporovat účast občanů na řešení dopravních problémů. Ale také na úrovni podniků, úřadů a jiných organizací, kde je jeho realizace v některých zemích nařizována zákonem. Celkově jde o velmi širokou problematiku, kterou na národní úrovni má zastřešovat vláda v rámci své dopravní politiky, vládních usnesení a legislativní podpory. 3 Management mobility má potenci stát se velmi významným nástrojem na cestě k udržitelné dopravě. Představuje komplexně pojatý přístup s dlouhodobými cíly a konkrétními nástroji s využitelností na místní úrovni a zaměřením na lidi, jejich potřeby, postoje a chování.4
Proto se sekce 3 se zaměřila na informační servis v dopravě. Bylo hovořeno o nových modelech informací v dopravě, statusu současného rozvoje dopravních informací ve střední Evropě a významu komerčních operátorů a jejích informativních systémů. Během fóra se diskutovalo o vytváření odpovídajících rámců služeb pro cestující. Na to navázal kulatý stůl zaměřený na bezpečnost, kde se zúčastnění zástupci místních úřadů automobilového průmyslu, dopravních operátorů a evropské komise. Další den pokračovalo jednání v komisi, která se zabývala dopravním plánováním a strategickým rozhodováním za předsednictví Rosaria Mocario z Portugalska. Byly předneseny příspěvky o dopravním modelování, které jsou vytvářeny tak, aby podporovaly politická rozhodnutí. Modelování může být také využíváno jako nástroj výzkumu možností redukce hluku v místních podmínkách, či pro vytváření měřítek při rozhodování o dopravním napojení v místním transportu.
Další sekce se věnovala integrovanému dopravnímu plánování. Byly předneseny příspěvky o zahrnutí měst a regionu do národních schémat mobility, o některých úspěšných příkladech spolupráce v oblasti veřejné dopravy a partnerství na lokální úrovni (delegace a postoupení práv v oblasti dopravního plánování a partnerství mezi aktivisty s cílem podporovat veřejnou dopravu. Paralelní sekce 3 a 4 se věnovaly flexibilním dopravním systémům, novým konceptům tzv. "responsive transportu". Novým formám dopravy ve městech a technickým prostředkům se věnoval příspěvek Michaela Sandrocka. Multimodálnímu transportu a jeho problematice v integraci dopravnímu managementu v Bordeaux se věnovala francouzská přednášející.
Paralelní sekce 4 byla určena trvalé udržitelnosti v oblasti přepravy zboží a byly předneseny příspěvky týkající se efektivní přepravy zboží v urbanizovaných oblastech, rozvoji inovativní ITS platformy ke zlepšení trvalé udržitelnosti přepravy zboží na úrovní měst a kvantifikaci dopadů přepravy zboží na životní prostředí na úrovni města. Jednání bylo zakončeno debatou o inovacích a mezisektorovém partnerství v oblasti dopravy. Na to navázali exkurze s odbornou tématikou, prohlídka simulátoru pro výcvik řidičů metra v Bruselu.
1) Udržitelná doprava - funkčně ji lze definovat podobně jako udržitelný rozvoj, tedy jako takovou dopravu, která současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich potřebu mobility a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů, přičemž respektuje dané ekonomické a sociální potřeby. Z environmentálního hlediska se jedná především o únosnou míru dopravní zátěže, která je podmíněna celou řadou socioekonomických a technologických daností (výrobním procesem, obchodem, spotřebními vzorci, druhem dopravy, použitými technologiemi atd.).
2) Do Evropy se tento přístup dostal z USA, kde je zaváděn pod názvem Transportation Demand Management (TDM). V ČR vyšla dosud jediná monografie věnovaná tomuto problému s názvem Řízení poptávky po dopravě (Kurfürst, 2002).
3) Centrum dopravního výzkumu shromáždilo základní data pro účely analýzy managementu mobility v České republice v rámci evropského projektu MOST (Mobility Management Strategies for the next Decades). Projekt MOST se snaží zmapovat současné a navrhnout budoucí komplexní strategie managementu mobility a to na čtyřech úrovních: evropské, státní, regionální a lokální. V České republice není bohužel dosud management mobility jako komplexní přístup zaveden. Hlavním důvodem je zatím nedostatečná informovanost odborné veřejnosti a rozhodujících úřadů.
4) Tento přístup je poměrně nový a zasluhuje v ČR potřebné teoretické rozpracování. Zvláště důležitý je přenos zahraničních poznatků a výzkum domácích podmínek a předpokladů k jeho zavádění ze sociologického, ekonomického a dopravně-technického hlediska.
reklama
Centrum dopravního výzkumu
