Ing. Jiří Trhlík: Krok špatným směrem

Plzeňské ulice jsou stále více zahlcené automobily se všemi negativními důsledky. Vedle prostorového aspektu a zejména v historickém centru hlediska estetického jsou to samozřejmě dopady na kvalitu ovzduší, potažmo zdraví obyvatel ve městě. Navzdory modernizujícím se automobilům s katalyzátory se stav ovzduší, zejména v případě zdraví škodlivých oxidů dusíku a přízemního ozónu, nelepší, ale spíše naopak. Katalyzátory škodlivinám ve výfukových plynech nezamezují, ale do určité míry jejich množství omezují. Celkový efekt, samozřejmě žádoucích, katalyzátorů je však v podstatě eliminován prudce narůstajícím počtem aut a jejich jízd. Není žádným tajemstvím, že Plzeň patří v rámci republiky na špičku ve výskytu zhoubných plicních onemocnění.

Do této situace přichází jako blesk z čistého nebe zpráva o razantním skokovém zdražení jízdného městské hromadné dopravy hned o desítky procent. Bez předchozího vysvětlení veřejnosti, bez projednání v Dopravní komisi Rady města Plzně. Dokonce ani ne všechny strany, zastoupené v Radě města, tento krok předem řádně projednaly.

Patrně nepříliš komplikovanou početní operací bylo odhadnuto, že se po zdražení tržby z MHD zvýší o 50 milionů korun. Opravdu to bude až o tolik? Mám dojem, alespoň na základě reakcí z mého okolí, že skutečnost může být poněkud komplikovanější – řada lidí si předplatné kupóny už prostě nekoupí a začne intenzivněji prohánět své plechové miláčky nebo v lepším případě využije špatnou zprávu ve prospěch své štíhlé linie – bude více chodit pěšky či jezdit na kole a jen pro nezbytně nutné jízdy si zakoupí jednotlivou jízdenku. Nebude-li těch jízd víc než 20 za měsíc, tak se jim to oproti předplatnému stále vyplatí i při dvanáctikorunové jízdence. Samozřejmě – MHD se tím dostane do začarovaného kruhu a to je špatně. Bude to ale vina těchto logicky reagujících obyvatel?

Navíc není vůbec jisté, kam město peníze získané zdražením použije. I kdyby bylo tak vysoké zvýšení jízdného prospěšné, jakože to je při zvážení všech souvislostí velmi problematické, řešit to výrazným skokovým nárůstem ze dne na den může být i z psychologického hlediska vcelku spolehlivou cestou k odlivu cestujících z MHD.

Je dosti absurdní, že v Plzni se za dvanáctikorunovou jízdenku člověk sveze jen bez přestupu na jediné trase, zatímco v milionové metropoli Praze za jízdenku v téže hodnotě může přestupovat a vozit se hodinu. Pozoruhodné je, že v ekonomicky vypjaté době se utrácejí značné finanční prostředky, či jsou takové investice plánovány do budoucna, na stavby kapacitních komunikací uvnitř města, které vlivem nasávacího efektu jen dále přispějí k zahlcení ulic automobily.

Dotace hromadné dopravy nejsou, jak je to bohužel demagogicky často prezentováno, naléváním peněz do ztrátového podniku, ale jsou investicemi do zdraví občanů. I těch, co MHD nikdy nepoužijí, protože preferují svůj automobil.

---

reklama

---