Dr. Ing. Jan Pivec: Kupme Šumavu!

Nedávno jsem si byl prohlédnout předmět blokády ekologických aktivistů a porosty v jeho nejbližším okolí. Z toho, co jsem viděl, jsem nabyl dojmu, že to už není ani vztah lesák vs. les (natož národní park), ale jakási fundamentální bezohlednost ve smyslu "po nás potopa". Ve zdejších podmínkách a nadmořských výškách vytvářet holiny je sabotáž nejen přírodovědeckých, ale i lesáckých zásad. Myslím, že i ty měly být už dávno přehodnoceny, protože tento způsob "hospodaření" zdá se poněkud nešťastný i v tzv. "hospodářském" lese. Na hranici obou parků (SRN - hospodářský les/ČR - park I. zóna) si to člověk uvědomí nejlépe.

Připadá mi paradoxní, že lidé jako Just, Holub, Feřtek, aktivisté DUHy, tedy spíše nelesáci, podle mého stojí v dané situaci před daným problémem na jeho evidentně správné straně. Což z profesního hlediska těší a mrzí zároveň. Zvláště, když se z lesácké strany přidá ještě lež typu: v I. zónách nebudeme zasahovat, hmotu pouze odkorníme a ponecháme na místě, bez nás nebude les zachován apod.

Neuvědomují-li si rozhodující činitelé, jak cenné dědictví, ať už více či méně pozměněné antropickou zátěží, ekosystémy Šumavy představují, nezbude než Šumavu koupit. Dospěli k tomu i v tak civilizovaných zemích, jako jsou Spojené státy, kde Fond pro ochranu půdy a vod skoupil na Aljašce, aby je zachránil, na 300 000 ha lesních pozemků, nebo alespoň právo kácení v lesích pro komerční účely. Ostatně i na Slovensku běží akce "kupte si svůj strom" pro záchranu 21 ha lesa na Čergově. V ohleduplném způsobu rozdělení dvou národů našimi tehdejšími představiteli jsme byli světu příkladem. O ohleduplnosti našich současných volených zástupců k životního prostředí se to říci nedá. Naše škoda.

---

reklama

---