Karel Makoň: Labutě na Boleváku v Plzni

Jedni je krmí, druzí na ně nadávají, každopádně labutě na Velkém Boleveckém rybníku jsou opět žhavým tématem veřejnosti a dělí Plzeňany na dvě skupiny.


A jak je to ve skutečnosti?

Výrazným zlepšením kvality vody na Velkém Boleveckém rybníku, obnovou vodní vegetace a tím pádem neuvěřitelným množstvím snadno dostupné přirozené potravy a hlavně díky výborné průhlednosti vody se Velký Bolevecký rybník po několika letech opět stal pro většinu druhů u nás zimujících vodních ptáků velice atraktivní vodní plochou.

Pozornější návštěvníci této rekreační oblasti mohou na vodní hladině, pokud není zamrzlá, v těchto dnech vidět například minimálně 100 lysek černých, kormorány velké, morčáky velké, vzácně pak i hoholy severní, potápky malé a samozřejmě i labutě velké. Labutí je zde od 30 do 60 exemplářů, přičemž zhruba jedna polovina ptáků je z bezprostředního okolí našeho města a ta druhá ze severu a severských hnízdišť.

Ty naše jsou poměrně krotké a hlavně okroužkované. To znamená, že díky pravidelnému odečítání ornitologických kroužků jsme schopni přes Kroužkovací stanici Národního muzea Praha dohledat, odkud jsou, kde byly okroužkovány, kolik je jim let a hlavně kde zimují a hnízdí.

Ta druhá polovina, převážně severských ptáků, je výrazně plašší a drží se dál od břehu i lidí. Vyznačují se také hlavně tím, že na housku téměř nereagují a nemají ornitologické kroužky. Pro nás je to velká škoda, jelikož dohledat jejich původ, případně zemi, ze které k nám na zimoviště dorazily, v tomto případě nedokážeme.

Tuto teorii potvrzuje i odečet labutě velké s německým ornitologickým kroužkem. Podle všeho to opravdu nasvědčuje tomu, že sem k nám na Bolevák létají zimovat ptáci z Německa. Zachycení labutí s německými kroužky u nás pak zejména v zimě není žádnou vzácností.

Shrnu-li však konkrétní data, která jsme díky ornitologickým kroužkům získali, tak na Velkém Boleveckém rybníku momentálně zimují a střídavě se vyskytují následující labutě:

mládě z roku 2012 z ř. Berounky okroužkované Černošice (Praha – západ)
samec hnízdící v Brodu u Stříbra, rybník Borovanský (kroužkováno v 2009)
samice hnízdící na rybníku Lopata v Borku u Rokycan (kroužkováno v 2009)
mládě z rybníka od Vejprnic (kroužkované v roce 2009)
rodina z rybníku Košinář a Nováček (2014)
mládě od Kaceřova z Berounky (2012)
dospělý samec s německým kroužkem
a dále pak ptáci ze sv. Kateřiny a Babylonu na Domažlicku, Sytna, Úněšova, Bažantnice, Tachovska i Rokycanska.

A jak je to s krmením labutí v zimě na zamrzajících vodních plochách a Bolevecké soustavě všeobecně?

Není to dobře nejen pro kvalitu vody, ale i ptáky samotné. Mimo jiné pečivo ptákům z výživového hlediska moc nedá a hlavně kvůli němu pak zůstávají na ledě i v době, kdy by měli přirozeně přelétnout na nezamrzající a pro ně bezpečnější řeky.

Taková labuť na ledě či malém nezamrzlém „oku“ uprostřed rybníka je nejen snadnou a lákavou kořistí pro predátory, ale i kolikrát značně pečivem překrmený pták, který nemá sílu přeletět a je následně uloven liškou či volně pobíhajícím psem.

Takže nekrmte prosím labutě na Boleváku i přesto, že zákazové cedule, vyhrožující 50tisícovou pokutou v případě, že ptáky krmit budete, jsou pouhopouhým psychologickým bubákem, vymyšleným provozovatelem občerstvení a komerčních služeb na Boleváku.

Každopádně však krmení labutí na Boleváku je nežádoucí i z našeho ochranářského hlediska a hlavně zdravotního stavu ptáků samotných.

Jinak v těchto dnech, kdy je Bolevák pokryt ledem, se snažíme odchytat a okroužkovat co největší množství labutí na této ploše se vyskytujících. Má to svůj důvod, a cílem je zjistit, odkud se na Bolevák ptáci stahují, kde následně hnízdí a jak moc je šance jejich výskyt na Boleváku ovlivnit. Jedná se o vědecky zaměřený projekt, který na speciální povolení Kroužkovací stanice Národního muzea Praha bude realizován do doby, dokud se nám nepodaří okroužkovat a tím pádem zaevidovat co nejvíce labutí, zdržujících se na této lokalitě. Výsledná data pak poslouží nejen nám, ale hlavně i vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří zase řeší výskyt cerkárií a jiných parazitů na Velkém Boleveckém rybníku.

---

reklama

---