Ladislav Kokoška: Neplatí, že vše co je přírodní, je zdravé
Zdá se, že vaši vědeckou kariéru od počátku provází zájem o léčivé rostliny a jejich biologicky aktivní látky?
Ano to je pravda. Můj děda byl uznávaný odborník na pěstování chmele, tedy plodiny produkující celou řadu biologicky aktivních látek, takže jsem měl k této specifické oblasti zemědělské produkce od malička velice blízko. Na první odborné znalosti získané při studiu na střední zemědělské škole v Roudnici nad Labem, jsem navázal v rámci inženýrského studia na tehdejší Agronomické fakultě naší univerzity. Nicméně to, čemu se chci naplno věnovat, jsem si naplno uvědomil až v rámci doktorského studia na Institutu tropů a subtropů. Od té doby se věnuji výzkumu biologicky aktivních látek z tropických a subtropických rostlin a souvisejícím oborům jako jsou např. etnobotanika nebo etnofarmakologie.
Na co se konkrétně vy dnes zaměřujete?
Dlouhodobě se věnuji třem typům biologických účinků - antibakteriální, protizánětlivé a antioxidantní aktivitě. V té první oblasti jde o vyhledávání látek, které by mohly nahrazovat či doplňovat účinek klasických antibiotik. Rostlinné antimikrobiální látky by se daly využít nejen v humánní či veterinární medicíně, ale také ve výživě hospodářských zvířat jako náhrada stimulátorů růstu, nebo v potravinářství jako alternativa konzervantů, tedy namísto některých diskutabilních “éček”. Dalším objektem našeho zájmu jsou bezpečnější alternativy takzvaných nesteroidních protizánětlivých léčiv. Dlouhodobé používání klasických preparátů tohoto typu, jakým je např. aspirin, je totiž spojeno s rizikem negativních vedlejších účinků, a to především poškození trávicího traktu. Nové látky z rostlin představují jednu z možnosti jak tyto vedlejší účinky eliminovat. V rámci studia přírodních antioxidantů hledáme rostlinné látky snižující rizika civilizačních chorob, které mohou být využity v potravinářství např. při výrobě doplňků stravy.
To zní velmi povzbudivě!
Jsem rád, že to tak vidíte, ale cesta z laboratoře k výslednému produktu je bohužel poněkud komplikovanější. S problematikou přírodních látek je navíc spojena celá řada zažitých polopravd a klišé.
Jak to myslíte?
Veřejnost se automaticky domnívá, že to, vše co je přírodní, je zdravé, a to, co je vyráběno průmyslově, je podezřelé. Takovéto tvrzení je ale velmi zavádějící a vytržené z kontextu celé problematiky. Vždyť některé rostlinné látky, jako např. strychnin, patří mezi nejprudší známé jedy.
Můžete jmenovat nějaký výzkum, který má praktický dopad?
Předně je třeba říci, že dovést objevenou účinnou látku až ke konkrétnímu prostředku je současné celosvětové konkurenci značně náročné. Určitě ale pracujeme s celou řadou rostlin, jejichž obsahové látky mají zjevný potenciál. Dobrým příkladem je černucha setá, což je bylina pocházející z oblasti Středomoří a Středního východu, která je v arabském světě velmi ceněnou léčivkou považovanou v tradiční medicíně dokonce za všelék. V rámci našeho výzkumu jsme skutečně objevili celou řadu jejích léčivých účinků a to především v protizánětlivé oblasti. Nyní pracujeme na vývoji rychlé, účinné a ekologické metody extrahování účinných látek ze semen, kterou bychom rádi patentovali.
To nejsou malé ambice! Zvláště když nepůsobíte na farmaceutické fakultě... Čím vás zaujalo prostředí na ČZU?
Obor kterým se zabývám, je v současnosti oficiálně zařazen mezi tzv. Applied Life Sciences, takže patří přirozeně na ČZU. Klasické medicínské ani farmaceutické obory se v dnešní době vývojem léčiv z přírodních materiálů téměř nezabývají. Institut tropů a subtropů je tudíž pro mne v tomto ohledu výborným zázemím. Má to zcela jasnou logiku – vlivem specifických klimatických podmínek jsou rostlinné druhy vyskytujících se v tropických oblastech vystaveny mnohem výraznějšímu tlaku chorob a škůdců, kterému se brání intenzivní syntézou obranných látek. Tyto sloučeniny, tzv. sekundární metabolity, představují obrovský rezervoár nových typů chemických struktur využitelných v průmyslu i zemědělství. Rostliny, které se vyskytují v mírném pásmu, jsou navíc z hlediska chemického složení a biologických účinků velice dobře prozkoumané. Zcela jiná situace je v tropických oblastech, kde se dá stále ještě udělat velký kus práce a leccos objevit. Výzkum v terénu v těchto zemích sice skýtá jiné komplikace, ale to mne neodrazuje, spíše naopak – beru to jako určitou profesní výzvu.
V prostředí ČZU se mi současné době pracuje dobře - oceňuji především rostoucí důraz na vědecko-výzkumnou činnost. Jelikož jsem pevně přesvědčen, že pedagogická činnost musí být na každé kvalitní univerzitě úzce provázaná s vědou a výzkumem, doufám, že se v tomto směru bude univerzita profilovat v budoucnosti ještě intenzivněji.
reklama
