Ing. Pavel Pitřík: Lesy krajům?

V poslední době sílí tlak na rozdělení Lesů České republiky nedávno vzniklým krajům. Je to důsledek nedomyšlené a neukončené pozemkové reformy z doby 1. republiky. která přetrvala protektorát a totalitu až dodnes. Navrhuji jít v pozemkové reformě ještě dále. Nerozdělovat Lesy České republiky krajům, ale přímo obcím, na jejichž katastru lesy leží. Dále obcím a soukromým vlastníkům vymazat břemena v podobě ochrany přírody, jak jej známe z chráněných krajinných oblastí, které tvoří převážnou část lesních porostů v České republice.

Pokud by stát měl zájem o některý lesní majetek obce kvůli ochraně, musel by jej od příslušné obce odkoupit nebo jinak finančně kompenzovat jeho zavedení. Věcné břemeno ochrany přírody by bylo staženo i ze soukromých lesních majetků, čímž by soukromé fyzické i právnické osoby a obce byli sproštěni všech povinností vůči správám chráněných oblastí a odborům životního prostředí okresních a krajských úřadů. Pozemky by se ocitly mimo území chráněných krajinných oblastí. Po takové proceduře by už neměly vznikat konflikty zájmů mezi vlastníky a ochránci přírody. Vlastníci (obce, právnické a fyzické osoby ) by s lesním majetkem mohli nakládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, podle Lesního zákona a zároveň stát by mohl výkupem určitých pozemků definitivně ukázat, nakolik si cení jejich takzvaně přírodní hodnoty.

Například v Beskydech by to znamenalo, že by velká část CHKO Beskydy byla zrušena a přešla do majetku obcí a to kromě rezervací a pravděpodobně kromě vrcholových partií, o které by projevil zájem stát a od obcí by je pro účel ochrany přírody a krajiny vykoupil. Taktéž nemálo soukromých osob by se svými lesními majetky ocitlo venku z hranic CHKO Beskydy. CHKO by pak měla podobu toho nejnutnějšího území – konkrétních přírodních rezervací, které má dnes v majetku stát a vrcholových partií, které by přírodní rezervace obklopovaly a propojovaly. Velikost CHKO Beskydy by klesla asi o 80-70%, o lesy dnes výlučně hospodářské. Skončilo by dohadování o tom, co se severní sjezdovkou na Lysé hoře. Buď by ji stát koupil od obce Krásná pro účely ochrany přírody, anebo by se obec sama rozhodla, jak se sjezdovkou naloží, například zda zřetelněji nevymezí, kde je možno lyžovat a zbytek svahu neosází novými smrky. Skončilo by také dohadování o lanovce na Lysou horu, neboť obec Malenovice by si určila priority, zda prodá západní svah státu pro účely ochrany přírody a s lanovkou se navěky rozloučí, nebo si území ponechá a co nejšetrněji zřídí lanovku tímto svahem s nikoli nevzácným smrkovým porostem, který však není ojedinělý - obdobný les je totiž chráněn v přírodní rezervaci nedaleko na Smrku.

Dokončení pozemkové reformy by pročistilo vzduch, pomohlo by obcím k vlastnímu majetku a v rozhodování o něm, zbavilo by soukromé vlastníky břemene ochrany přírody, o němž s nimi nikdo za totality nejednal, protože CHKO byla vyhlášena v takové bezprávní době. Zároveň by zbavilo správy CHKO povinnosti starat se o tak velké majetky, často jen hospodářské lesy a umožnilo by jí to zavést ve zbytku chráněných území opravdu takové podmínky, které ochrana přírody vyžaduje a to v dohodě s jediným vlastníkem – státem.

Vydání lesních majetků krajům nic neřeší, jen přesouvá vlastnictví na nižší úroveň státu, ponechává břemena beze změny a to i pro lesy výlučně hospodářské a neukazuje žádné cesty jak řešit konflikt ochrany přírody s vlastníkem, neboť Správy CHKO nepodléhají hejtmanství, ale Ministerstvu životního prostředí.

---

reklama

---