Ivan Brezina: Lhal Jan Beránek jako Jan Beránek, nebo jako předseda Strany Zelených?
Předseda SZ se během jednání tohoto soudu vykrucoval jako malý kluk. Prý (cituji z rozsudku): "netvrdil nic o konkrétním smluvním závazkovém vztahu a již vůbec nic o případné úplatě", protože "různé průmyslové lobby nejsou subjektem práv, který by nějakou zakázku mohl uzavřít." Soudu nedokázal Beránek předložit sebemenší důkaz, že nějaký můj článek o problematice životního prostředí vznikl na něčí zakázku.
Ani ho předložit nemohl, protože žádný takový důkaz neexistuje. Jako ekolog vedu s Janem Beránkem řadu let odbornou polemiku o různých otázkách životního prostředí. V poslední době také kritizuji nedemokratické metody, kterými se jeho skupina tzv. “novodemokratů” v SZ snaží potlačovat vnitrostranickou opozici (například účelové zakládání základních organizací nebo pokusy o vylučování kritiků). Beránkovi se v této polemice zoufale nedostává věcných argumentů. Snížil se proto k podpásovému osobnímu útoku, jehož záměrem bylo znevěrohodnit mně jako názorového oponenta.
V dubnu 2004 městský soud v Brně konstatoval, že Beránek neunesl důkazní břemeno. Rozhodl, že jeho výrok je nepravdivý a že jím Beránek porušil mou osobní čest a profesní důstojnost novináře. Předseda SZ byl zároveň odsouzen zaslat mi doporučený dopis s omluvou a uhradit soudní výlohy.
Beránek se odvolal k vrchnímu soudu v Olomouci. Ten se už věcnou stránkou sporu (tedy otázkou pravdivosti výroku) vůbec nezabýval. Rozsudek městského soudu v Brně zamítl jen a pouze z důvodu tzv. nesprávné pasivní legitimace. Česky řečeno jsem podle názoru soudu neměl žalovat Beránka jako fyzickou osobu, ale jako předsedu Strany Zelených.
V rozsudku vrchního soudu se doslova píše: "Je zřejmé, že žalovaný nemluví sám za sebe, nevyjadřuje své osobní soukromé názory, nýbrž celý článek, včetně sporného výroku, se týká událostí ve Straně Zelených a žalovaný článek poskytuje jako řádně zvolený předseda této politické strany - jako její statutární orgán... Z obsahu článku jednoznačně vyplývá, že vyjádření včetně sporného výroku učinil žalovaný v rámci výkonu funkce předsedy Strany Zelených a jeho jednání tak muselo být nutně posouzeno jako jednání za tuto politickou stranu. Samostatná odpovědnost žalovaného za porušení osobnostních práv žalobce je v takovém případě vyloučena."
Čistě formální právnický problém, koho jsem měl žalovat ale samozřejmě lživost Beránkova nařčení nijak nevyvrací. Otázka už nezní, zda jsem někdy "psal na zakázku průmyslových lobby". Tato otázka byla zodpovězena věcným důkazním řízením provedeným městským soudem v Brně. Otázkou zůstává už jen to, zda Beránek lhal jako Beránek nebo jako předseda SZ. Odpoví na ni nejvyšší soud, k němuž podávám dovolání. Vzhledem ke stále vzrůstající nespokojenosti členské základny SZ a vzhledem k nadcházejícímu zářijovému sjezdu je ale nanejvýš pravděpodobné, že v době, kdy na tuto otázku budeme znát odpověď, už Jan Beránek dávno nebude předsedou SZ. Vypadá to, že éra novodemokratů už v SZ naštěstí končí - minulý týden stranu opustil Beránkův hlavní “spolubojovník” Jakub Patočka. Právě z úst Jana Beránka zní přitom obvinění z práce pro průmyslovou lobby velmi bizarně. Fakta jsou následující: v roce 1999, kdy byl Beránek předsedou Hnutí Duha, tato skupina dostala na svou kampaň proti JE Temelín 1 375 000 Kč od Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí. Podle vyjádření svého vlastního vedení byla platforma financována z dotací vlády Horního Rakouska. Spolková země Horní Rakousko je přitom důležitým akcionářem energetických koncernů (například firmy Energie AG Oberösterreich), pro které samozřejmě Temelín představuje vážnou konkurenci.
reklama
