Jakub Kašpar: Lidé chtějí životní prostředí zdravé. Zareaguje na to politická reprezentace?

Dosud asi nejrozsáhlejší průzkum veřejného mínění, který zjišťoval postoje obyvatel k životnímu prostředí, jehož výsledky zveřejnila Evropská komise minulý týden, ukázal, že pro obyvatele členských zemí EU je ochrana životního prostředí věcí zásadní důležitosti. Desítka nových členských zemí včetně Česka není žádnou výjimkou.

Tak například na otázku, zda stav životního prostředí významně ovlivňuje kvalitu našeho života, odpovědělo 75 % Čechů kladně (odpověděli buď „velmi silně“ nebo „do značné míry“). Pro srovnání – průměr EU-25 je v této otázce 72 % takových odpovědí. Téměř všichni (89 %) navíc vzkazují politikům, že mají brát životní prostředí stejně vážně jako hospodářství a sociální oblast. Devadesát pět lidí ze sta je přesvědčeno, že při všech rozhodnutích musí úřady i politici zohlednit dopady svých rozhodnutí na životní prostředí.

Češi se nejvíce obávají ekologických rizik, spojených s nehodami, způsobenými člověkem (úniky nebezpečných látek, průmyslové havárie, apod.) – ty jsou jedním z 5 největších environmentálních rizik pro 59 % dotázaných občanů. Následují obavy ze znečištění vod, ovzduší a z důsledků klimatických změn. Každý pátý obyvatel ČR se obává rizik, spojených s úbytkem biodiverzity a téměř polovina lidí považuje za jedno z pěti největších nebezpečí narůstání objemu odpadů, přírodní katastrofy či zdravotní rizika používání chemikálií v domácnostech.

Češi se ovšem cítí v porovnání s ostatními Evropany v oblasti životního prostředí relativně málo informovaní. Zatímco „velmi dobře“ či „docela dobře“ informovaných Dánů je 78 %, Němců 64 % či Švédů 67 %, Češi cítí, že mají dost informací pouze v 46 % případů – podobně jako Španělé, Italové, Slováci či Francouzi. Hůř na tom jsou pouze Litevci a Poláci. To hovoří o potřebě ještě většího důrazu na ekologickou výchovu, vzdělávání i osvětu. Lidem u nás podle průzkumu nejvíce chybí informace o důsledcích používání chemikálií v domácnostech, využívání GMO v zemědělství, zemědělském znečištění pesticidy a hnojivy a úbytku biodiverzity.

Pokud jde o to, komu lidé nejvíce věří ve věcech životního prostředí, v celé Evropě (včetně Česka) jednoznačně zvítězily nevládní ekologické organizace – nejvíce jim věří 42 % lidí. Druhou nejvyšší důvěru u nás požívají vědci, na „třetí příčce“ je televize a čtvrté jsou politické strany, které se o životní prostředí zasazují.

Celá polovina Čechů doporučuje, aby se kvůli ochraně životního prostředí dále zpřísňovala ekologická legislativa – česká i evropská. Pomoci má také zvyšování ekologického povědomí veřejnosti, zdanění znečišťovatelů a efektivnější vymahatelnost environmentálního práva.

Výsledky jednoznačně ukazují, že Češi chtějí životní prostředí chránit, protože jeho stav má přímý dopad na kvalitu života každého z nás. Politici a úřady proto mají brát environmentální dopady svých kroků důsledně na vědomí a s životním prostředím při rozhodování počítat stejně vážně jako s hospodářskými a sociálními efekty. Průzkum Eurobarometru ukazuje, že česká společnost je docela jasně přesvědčena o tom, co a proč v ochraně životního prostředí chce.

Je příznačné, že názor české veřejnosti se dozvídáme prakticky současně se sílícím tlakem části politické scény na omezování environmentálních opatření, jako je například aktuální návrh MPO na razantní „seškrtání“ ekologické legislativy. Politická reprezentace by názory společnosti neměla brát na lehkou váhu. Proto věřím, že i pro ministry české vlády budou výsledky průzkumu jasnou informací o tom, co chtějí občané, pro něž vláda pracuje.

---

reklama

---