Martin Strnad a Aleš Herzog: Recyklace, fárání a uživatelé drog aneb Ekologie sociálního dna v praxi
Snad každý si vybaví, jak na základní škole sbíral železo či papír, který se pak vozil do sběrny. Mnoha sociálně nejslabším uživatelům drog zůstala tato činnost jako zdroj obživy. V době psaní tohoto článku se za papír směsný dává ve sběrnách 1,80 Kč/kg. Za měď dostanete 120 Kč/kg, za železo 6,5 Kč/kg.
Sociálně slabý uživatel drog vybavený kárkou a trochou úsilí si přijde na 100 Kč denně. Osobně jsem se nesetkal s tím, že by se nějaký uživatel drog přiznal k tomu, že by někde kradl funkční kabely. Naopak, možnost, že by způsobili někomu ohrožení života, např. vykolejením vlaků, odsuzují. Nicméně na squattech a v nevyužívaných objektech jsou uživatelé drog schopni „vyrvat“ ze zdi cokoliv, co se dá prodat. K tomu patří bohužel také krádeže okapů či mosazných a měděných částí zábradlí v historických domech.
Fárání
Fenoménem opravdu pozoruhodným je vybírání kontejnerů a popelnic. V angličtině se používají termíny jako „dumpster diving“ nebo „freeganing“, na české drogové scéně se tato činnost označuje jako „fárání“.
Fárání je zdrojem obživy a někdy i příjmů sociálně nejslabších uživatelů drog. Pokud si koupíte klobásu na Václavském náměstí a nedojíte ji, je velká pravděpodobnost, že i když ji hodíte do koše, dojí ji někdo jiný. Z hlediska veřejného zdraví skrývá fárání nemalá rizika, především v rizicích otravy botulinem, šíření leptospirózy a žloutenky typu A. Sami uživatelé drog ale uvádějí především zdravotní komplikace v podobě střevních obtíží.
Z popelnic získávají uživatelé drog jak jídlo a cigarety, tak i „poklady“ a opravdu hodnotné věci, které lze prodat. Řada klientů se mi pochlubila, kolik cenných věcí v kontejneru našla. Jeden z nich své fárání dokonce považuje za „záchranu kulturního bohatství českého národa“. Svůj pohled na věc dokládá tvrzením, že v kontejneru objevil sice nekompletní, ale zachovalý porcelánový servis Rosenthal nebo soupravu stříbrných příborů, bratru 4,5 kg kovu.
Fárání je způsob obživy sociálně slabých, který hraničí s lidskou důstojností. Dříve byl motivován jen a jen bídnou ekonomickou situací. Dnes s příklonem globalizované společnosti k silně konzumnímu stylu života dostává fárání zcela jiný rámec.
Důsledkem nezřízeného konzumu je nadprodukce a plýtvání. To se týká především potravin, jejichž plná třetina končí vyhozena v kontejnerech. Za takové situace přestává být fárání ponižující aktivitou, ale stává se nejen bojkotem konzumního systému, ale i jeho alternativou. Tento nekonformní způsob obživy je svázán s antikapitalistickými a radikálně ekologickými postoji.
V zahraničí se freegani často sdružují do komunit, které jsou nezávislé na tržním prostředí. To, co je pro většinu lidí odpadem, je pro ně zdrojem potravin i dalších prostředků potřebných k plnohodnotnému životu. To, co si opatřit nemohou, získávají od drobných lokálních zemědělců a výrobců. Dumpsteři tedy zachraňují odpadové hospodářství, minimalizují ekologickou zátěž životního prostředí a zároveň podporují lokální ekonomiku.
Základní zásady, pokud (z jakéhokoliv důvodu) fáráte:
1. Vyvarujte se závadným potravinám, především zkaženému masu a mléčným výrobkům! Pamatujte, že když je plíseň na povrchu, je i uvnitř a žádné okrajování nepomůže! Bakterie a viry nejsou vidět!
2. Používejte rukavice, myjte si důsledně ruce po akci, nesahejte si během fárání do pusy. Hrozí šíření infekčních chorob!
3. Důležité je předcházet konfliktům s okolím. Proto po sobě nezanechávejte nepořádek v okolí kontejnerů. Pokud se v oblasti vyskytuje konkurenční skupina, předem si teritorium rozdělte.
reklama
