Martin Strnad a Aleš Herzog: Recyklace, fárání a uživatelé drog aneb Ekologie sociálního dna v praxi
Snad každý si vybaví, jak na základní škole sbíral železo či papír, který se pak vozil do sběrny. Mnoha sociálně nejslabším uživatelům drog zůstala tato činnost jako zdroj obživy. V době psaní tohoto článku se za papír směsný dává ve sběrnách 1,80 Kč/kg. Za měď dostanete 120 Kč/kg, za železo 6,5 Kč/kg.
Sociálně slabý uživatel drog vybavený kárkou a trochou úsilí si přijde na 100 Kč denně. Osobně jsem se nesetkal s tím, že by se nějaký uživatel drog přiznal k tomu, že by někde kradl funkční kabely. Naopak, možnost, že by způsobili někomu ohrožení života, např. vykolejením vlaků, odsuzují. Nicméně na squattech a v nevyužívaných objektech jsou uživatelé drog schopni „vyrvat“ ze zdi cokoliv, co se dá prodat. K tomu patří bohužel také krádeže okapů či mosazných a měděných částí zábradlí v historických domech.
Fárání
Fenoménem opravdu pozoruhodným je vybírání kontejnerů a popelnic. V angličtině se používají termíny jako „dumpster diving“ nebo „freeganing“, na české drogové scéně se tato činnost označuje jako „fárání“.
Fárání je zdrojem obživy a někdy i příjmů sociálně nejslabších uživatelů drog. Pokud si koupíte klobásu na Václavském náměstí a nedojíte ji, je velká pravděpodobnost, že i když ji hodíte do koše, dojí ji někdo jiný. Z hlediska veřejného zdraví skrývá fárání nemalá rizika, především v rizicích otravy botulinem, šíření leptospirózy a žloutenky typu A. Sami uživatelé drog ale uvádějí především zdravotní komplikace v podobě střevních obtíží.
Z popelnic získávají uživatelé drog jak jídlo a cigarety, tak i „poklady“ a opravdu hodnotné věci, které lze prodat. Řada klientů se mi pochlubila, kolik cenných věcí v kontejneru našla. Jeden z nich své fárání dokonce považuje za „záchranu kulturního bohatství českého národa“. Svůj pohled na věc dokládá tvrzením, že v kontejneru objevil sice nekompletní, ale zachovalý porcelánový servis Rosenthal nebo soupravu stříbrných příborů, bratru 4,5 kg kovu.
Fárání je způsob obživy sociálně slabých, který hraničí s lidskou důstojností. Dříve byl motivován jen a jen bídnou ekonomickou situací. Dnes s příklonem globalizované společnosti k silně konzumnímu stylu života dostává fárání zcela jiný rámec.
Důsledkem nezřízeného konzumu je nadprodukce a plýtvání. To se týká především potravin, jejichž plná třetina končí vyhozena v kontejnerech. Za takové situace přestává být fárání ponižující aktivitou, ale stává se nejen bojkotem konzumního systému, ale i jeho alternativou. Tento nekonformní způsob obživy je svázán s antikapitalistickými a radikálně ekologickými postoji.
V zahraničí se freegani často sdružují do komunit, které jsou nezávislé na tržním prostředí. To, co je pro většinu lidí odpadem, je pro ně zdrojem potravin i dalších prostředků potřebných k plnohodnotnému životu. To, co si opatřit nemohou, získávají od drobných lokálních zemědělců a výrobců. Dumpsteři tedy zachraňují odpadové hospodářství, minimalizují ekologickou zátěž životního prostředí a zároveň podporují lokální ekonomiku.
Základní zásady, pokud (z jakéhokoliv důvodu) fáráte:
1. Vyvarujte se závadným potravinám, především zkaženému masu a mléčným výrobkům! Pamatujte, že když je plíseň na povrchu, je i uvnitř a žádné okrajování nepomůže! Bakterie a viry nejsou vidět!
2. Používejte rukavice, myjte si důsledně ruce po akci, nesahejte si během fárání do pusy. Hrozí šíření infekčních chorob!
3. Důležité je předcházet konfliktům s okolím. Proto po sobě nezanechávejte nepořádek v okolí kontejnerů. Pokud se v oblasti vyskytuje konkurenční skupina, předem si teritorium rozdělte.
reklama
Online diskuse
Prosím autora o vysvětlení - 9. 5. 2012 - PetrProsím autora o vysvětlení pointy článku. Ačkoli jsem ho přečetl 2x po sobě, pořád tam vidím nosnou myšlenku sdělení, že sociální dno se živí vybíráním popelnic, což je ale všeobecně známo.Kde je tedy nějaká pointa, nebo sdělovací hodnota? |
