Matěj Hollan: O LESe, upřímně a podrobně

Opovržení nad tím, že jsem se spojil s Martinem Bursíkem, mě zatím docela baví. Že ho považuju konzistentně už od roku 2006 za jediného skutečně kvalitního politika v SZ, je dlouhodobě známo. Politika ve smyslu, že byl schopnej nakopnout partaj, dovést ji do sněmovny, do vlády a následně tam prosadit alespoň něco zásadního, třeba Zelená úsporám. Současně si uvědomuju několik přešlapů vůči vnitrostranickým předpisům (které má SZ asi nejkomplikovanější na světě – sám jsem toho uměl vy/zneužívat dost dobře). Byl jsem ve straně 4 roky a odešel v roce 2010 primárně kvůli brněnským věcem, ale i kvůli tomu, že se mi nelíbilo, jak rozložili lidi okolo Demokratické frakce stranu (s několika z nich na věcných tématech v současnosti normálně v současné době spolupracuju). Ve spolku, kde jedna část ničí druhou, jsem byl nechtěl. Zaujatost tohoto pohledu si uvědomuju a beru, že někdo to mohl vidět právě naopak.

Politicky se angažuju stále. V roce 2006 jsem makal na kampani SZ a pomáhal Liškovi do sněmovny, v roce 2008 jsem se účastnil senátní kampaně pro Tomáše Rothröckla (šéf ND Podyjí), v roce 2009 jsem působil jako krajský koordinátor kampaně SZ do Evropského parlamentu, ještě v roce 2010 jsem ji volil do sněmovny, páč sem neměl koho jiného a psal jsem tehdy dost smutný blogy, jak je to jediná dobrá strana... V minulých krajských volbách jsem už hlas vyhazovat nechtěl a volil jsem TOP09 (protože mi přišel dobrý její leader Jan Vitula), ale do senátu pochopitelně Eliška Wagnerová. V prezidentských nejdříve Jiří Dienstbier, následně Karel Schwarzenberg (protože Zeman).

Když se Martin Bursík a další ekologicky smýšlející lidi (kolik jich je, to ví nejlíp sami členové SZ) rozhodli stranu opustit, ztratila pro mne smysl. Politiku vnímám hodně personifikovaně a to, co jsem na celostátní úrovni na SZ oceňoval, pro mě reprezentoval on.

Už dlouho taky konzistentně tvrdím, že SZ nemá jako subjekt na pravolevé škále rozložený od hodně leva do hodně prava žádný smysl, že takový subjekt je nevěrohodný. Martinovým krokem nastala šance, aby se strana konečně vyprofilovala – však mnoho členů SZ, s kterýma na věcných tématech normálně spolupracuju, jeho odchod bujaře oslavovalo. I když bych ji pak patrně nevolil, tak v součtu by měla získat více, než když odpuzuje lidi jak zleva, tak zprava. Proto nechápu, proč SZ staví lídry, kteří jsou zároveň strašně doleva i doprava. Vevnitř to nadále dělá zbytečné rozbroje. Kvůli Sequensovi na jedničce plzeňské kandidátky už odstoupil ze čtvrtého místa Martin Hyťha z Dětí Země. Prostě Škabraha se Sequensem na jedné kandidátce jsou stejně absurdní jako Švihlíková s Kuberou. Takové spojenectví nedává smysl.

Co se týče našeho LESa, tak vězte, že jednání s KDU zkrachovala až v posledním momentu, mohu příležitostně osobně popsat. Na kandidátce KDU je i tak plno dobrých lidí (např. Kotek Jiří, Ondřej Závodský, Maclová, Jan Čižinský, Ivan Gabal) a když bychom byli bývali v Čechách kandidátky posílili, ten subjekt by se do sněmovny skoro jistě dostal a přinesl by tam i onu ekologickou politiku (byť KDU sama extra ekologická není), podporu „občanské společnosti“.

Leč se to nepovedlo. Pokud si myslíte, že LES nyní naplní osud Demokratické strany zelených (zdravím levicového guru a kandidáta za DSZ, Kellera), tak si to klidně myslete. Je jasný, že ke mně naivní, idealistické a k nezdaru předem odsouzené pokusy nedílně patří, jak je ostatně patrné i ze všech mých dosavadních aktivit

---

reklama

---