Daniel Vondrouš: Ministerstvo od daňové reformy neupustilo

Radek Svítil se ve svém komentáři („Je ministr Ambrozek hoden mzdy své“) dopustil podstatné novinářské chyby. Ani lehký tón nepřekryl podobně lehké znalosti popisovaných problémů. Přitom stačilo zeptat se u zdroje - například zástupce ekologických organizací v pracovním týmu, který (v tuhle chvíli skutečně pouze v rámci rezortu MŽP) připravuje výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu (EDR). Důvod nepředložení hotového konceptu EDR do vlády v určeném termínu je jednoduchý. Ministerstvo financí z nijak nezastíraných politických důvodů (lidé jsou prý naštvaní na sociální demokraty, kvůli vyšším daním, proto by se o žádných daňových změnách ve vládě mluvit nemělo) ustoupilo od minima, na kterém se dohodli oba ministři a upravilo v průběhu připomínkového řízení vlastní variantu takovým způsobem, že se stala pro rezort životního prostředí nepřijatelná. Namísto reformy navrhlo implementovat k 1.1.2008 minimální sazby spotřebních daní dle směrnice o zdanění elektřiny a energetických výrobků – bez výhledu na další vývoj zdanění v čase.

MŽP stálo před volbou ze dvou možností. První a pohodlnější byla tlaku spolupředkladatele ustoupit - zadaný úkol splnit sice včas ale pouze formálně (a snad si tím „zasloužit mzdu“), případně ve vládě pouze alibisticky hlasovat proti návrhu Ministerstva financí s vědomím, že proti většině vedené ministrem, zodpovědným za daně a ostatní státní finance, půjde opravdu jen o formální gesto bez nejmenší šance na úspěch.

Vybrali jsme si druhou - pracnější a (jak se ukazuje) také nevděčnější cestu. Rozhodli jsme se nevzdat snahu o prosazení skutečné EDR přesně podle zadání, které se podařilo ministru Ambrozkovi prosadit do programového prohlášení vlády.

Expertní tým MŽP, který z pověření ministra vede Martin Bursík, má před sebou nelehký úkol. V relativně krátkém čase přinést nové impulsy a doplnit koncept EDR o nové principy, o kterých bychom mohli jednat s Ministerstvem financí a pokusit se nalézt co nejširší shodu. Všichni si přejeme, aby schválení ekologické daňové reformy nebylo formálním aktem, který ve skutečnosti nepřinese žádné změny. Ekologickou daňovou reformu považujeme za klíčový nástroj ochrany životního prostředí.

Osobně jsem ekologické organizace zastupoval v pracovní skupině, která připravovala ekologickou daňovou reformu v letech 1998 – 2000. Pamatuji také příčiny jejího hořkého konce. Nebude-li naše snaha úspěšná v současné politické konstelaci, pak lze ztěží očekávat, že bude úspěšná v případě, že se naplní scénář vstupu ODS do vlády. Pak se EDR nedočkáme. Možná i z toho pramení nervozita autora, pro kterou mám pochopení. Na naši adresu si beru ponaučení, že máme naše rozhodnutí lépe komunikovat s odbornou veřejností. MŽP v žádném případě flintu do žita nehodilo a předpokládám, že ekologické organizace také ne. Společně ještě můžeme uspět.

---

reklama

---