Miroslav Zajíček: Fotovoltaický boom v ČR rokem 2010 ve stávajícím rozsahu končí - ovšem se stovkami miliard budoucích nákladů

Po mediální masáži ohledně fotovoltaických elektráren (FVE) ze srpna a září letošního roku je skoro trapné některá fakta opakovat, ale pro pořádek: klíčovou roli pro vznik fenoménu „fotovoltaické elektrárny v ČR“ sehrál souběh tří legislativních opatření a vývoj na trhu solárních panelů, tedy prudký pokles jejich ceny. Pokud jde o legislativní opatření, pak se jedná o:

přijetí tzv. Energetického zákona z roku 2001,

přijetí Zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a

stanovení pevných výkupních cen ze strany ERÚ pro rok 2006, které činily více než dvojnásobek hodnoty pro povinné výkupy elektřiny z fotovoltaiky o rok dříve a asi dvanácti násobek tržní ceny elektřiny.

Vývoj výkupních cen elektřiny produkované fotovoltaickými elektrárnami je zobrazen v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Vývoj výkupních cen pro elektřinu z FVE

Pravděpodobně žádné odvětví nezažilo takový boom v posledních dvou až třech letech – tedy od roku 2008, jako zažila stavba fotovoltaických elektráren – viz graf č. 1.

Graf č. 1 Vývoj instalovaného výkonu FVE a počtu instalací

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Miroslav Zajíček

Celkové náklady existence FVE v elektrizační soustavě lze metodicky rozdělit do několika skupin:

přímé náklady – jedná se o náklady vyvolané povinnými výkupy a jejich pravidly;

nepřímé náklady – jedná se o náklady vyvolané dodatečnými požadavky na podpůrné služby;

vyvolané investice – jedná se o investice, které budou vyvolány existencí FVE v soustavě a které by nemusely být provedeny, pokud by tyto zdroje v soustavě nebyly;

náklady na regulační energii – náklady na elektřinu, která bude muset být zakoupena ke krytí výkyvů vyvolaných existencí FVE v soustavě.

Ve veřejné debatě ohledně výše těchto nákladů se však téměř výlučně (až na studii NF VŠE ze srpna 2010) hovoří POUZE o přímých nákladech a padají velmi rozdílná čísla a to bez toho, aby byly vyřčeny podstatné předpoklady pro jejich vytvoření. Tento text si klade za cíl poskytnout podklad pro to, aby si čtenář sám mohl odhadnout, jaké náklady v budoucnu budou vyvolány existencí FVE – podle toho, jaké předpoklady bude považovat za rozumné. V celém textu se budeme také zabývat pouze přímými náklady, které vstupují do skupiny nákladů, ze kterých se vypočítává tzv. „příspěvek na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ“, tedy částka, kterou každý spotřebitel přispívá na jejich pokrytí. Ostatní náklady jsou „rozpuštěny“ v jiných složkách ceny (poplatky za distribuci, přenos, systémové služby, nebo marže obchodníka) a kromě zmíněné studie NF VŠE nebyly nikým nikdy odhadnuty, proto nebudou v tomto textu ani diskutovány. Navíc je jejich velikost oproti přímým nákladům podstatně menší.

K odhadu přímých nákladů vede cesta přes predikce vývoje mnoha makroekonomických veličin do roku 2030, jako je např. vývoj kurzu české koruny v budoucnu, vývoj inflace apod. a také mnoha veličin týkajících se samotných FVE. Jedná se tedy o odhady s velkou mírou nepřesnosti. Ale abychom nějak začali, tak nejprve stanovme, že průměrný růst cen průmyslových výrobců bude činit 2% nebo méně po celé období následujících dvaceti let, tj. že růst regulovaných cen pro jednotlivé ročníky FVE bude činit pouze 2%. Vedle toho, budeme předpokládat, že průměrné množství vyrobené elektřiny z 1 kWp FVE činí 980 kWh a účinnost panelů klesá každým rokem o 0,8%.

Tyto předpoklady nám stačí k tomu, abychom vypočítali, jaké budou přímé náklady vyvolané FVE, které byly instalovány k 1. 9. 2010 – viz graf č. 1 výše. Tedy náklady již existujících elektráren bz ohledu na to, kolik jich ještě bude dostavěno do konce roku a i v období následujícím. Jedná se o částku cca 184 mld. Kč, přičemž 166 mld. připadne na ročníky 2009 a 2010 (do počátku září) – var. 1. Pokud bychom předpokládali růst PPI o 3% ročně po dobu 20 let, pak se odhady zvýší na 202 mld. Kč, resp. na 183 mld. Kč pro ročníky 2009 a 2010 – var. 2.

Klíčovou veličinou pro odhady celkových nákladů je pak množství FVE spuštěných do konce roku 2010. To je místo, kde vznikají největší rozdíly v odhadech. Ukážeme, jak velké mohou být. Vytvoříme tři varianty – konzervativní, střední a „nadsazenou“ a u všech provedeme odhady pro růst PPI o 2 a 3%. Označeny jsou jako Var 3. až Var. 4. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 2. Pro porovnání jsou přidány i Var. 1 a Var. 2, tedy varianty popisující stav do září 2010.

Tabulka č. 2: Náklady přímých výkupu pro varianty 1 až 8

Z tabulky je jasně patrné, že největší část problému působí ročníky 2009 a 2010. Pokud bychom se podívali na časový průběh vývoje těchto nákladů, pak ten lze zobrazit nejlépe graficky.

Graf č. 2 Časový průběh přímých výkupu pro varianty 1 až 8

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Miroslav Zajíček

Z grafu je poměrně dobře vidět, jak rozdílné předpoklady vyvolají rozdílné výsledky. Z dosavadních výpočtů je pak možné odhadnout velikost části „příspěvku na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ“, která připadne na fotovoltaiku. K tomu je zapotřebí odhadnout velikost spotřeby elektřiny pro rok 2011. Pokud bychom předpokládali, že celková čistá spotřeba elektřiny pro rok 2011 bude činit 57 867 GWh, pak zmíněná část poplatku odpovídající jednotlivým variantám by se podle varianty pohybovala od cca 150 Kč/MWh do cca 440 Kč/MWh – viz tabulka č. 3.

Tabulka č. 3: Velikost poplatku na podporu výkupu elektřiny z FVE

Ovšem to je jenom část příběhu. V letech 2002 až 2007 se „příspěvek na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ“ pohyboval v rozmezí cca 10 až 40 Kč/MWh. V roce 2008 pak činila výše tohoto příspěvku 40,75 Kč/MWh a v roce 2009 52,18 Kč/MWh. Pro rok 2010 však již tento poplatek činí 166,34 Kč/MWh – přehledně viz graf č.3. Na pokrytí nákladů výkupu z FVE jde z tohoto poplatku cca jedna třetina.

Graf č. 3 Vývoj příspěvku na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Miroslav Zajíček

Ovšem i samotný ERÚ už přiznal, že výše poplatku pro rok 2010 je nedostatečná, neboť poplatek se stanovuje ex ante a pro výpočty jeho výše byl na podzim roku 2009 použit předpoklad, že povinný výkup elektřiny z FVE vyvolá pro rok 2010 náklady 2,648 mld. Kč. – tedy asi o 2,5 až 5 mld. méně, než bude pravděpodobná skutečnost (vše závisí na množství připojených FVE a době jejich připojení). Proto by bylo nutné k odhadu nákladů pro rok 2011 ještě nutné připočíst částku odpovídající rozdílu ve skutečně vyplacených výkupních cenách v roce 2010 oproti částce předpokládané v roce 2009 při stanovení poplatku za rok 2010. V každém případě se výše příspěvku na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ zvýší o několik stovek korun na MWh na hodnoty kolem 400 Kč/MWh (při nejrealističtějších předpokladech). A k tomu, abychom mohli rozsoudit, kdo má pravdu v procentním růstu vzhledem k ceně elektřiny, je nutné se rozhodnout, k čemu příspěvek na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ vztáhnout – jestli k ceně silové elektřiny, případně jakého produktu nebo celkové ceně elektřiny, případně jaké sazby. Pak i jedna velikost příspěvku může vygenerovat různé procentní části od 30% (v případě 400 Kč/MWh vzhledem k ceně základního zatížení u silové elektřiny) k 8% (v případě 400 Kč/MWh vzhledem ke koncové ceně elektřiny využívané většinou domácností).

Jinými slovy, s čísly si lze hrát donekonečna, ale vždy jsou důležité předpoklady. I při těch nejkonzervativnějších však je jasné, že přímé náklady podpory výkupu elektřiny z FVE budou dosahovat v následujících 20 letech desítek miliard korun ročně. A to jsme ještě do odhadů nezakomponovali náklady na výkup elektřiny z FVE uvedených do provozu po 1. lednu 2011. Ale to už si každý čtenář na základě svých předpokladů může bez problémů dopočítat sám. Jen pro informaci – velikost výkupní ceny pro elektřinu vyrobenou ve FVE pro rok 2011 se předpokládá v rozmezí 4,2 až 5,7 Kč/kWh a nelze předpokládat úplné zastavení investic, neboť tato cena stále zaručuje jistou 20-ti letou návratnost. V každém případě boom FVE v ČR rokem 2010 ve stávajícím rozsahu končí – ovšem se stovkami miliard budoucích nákladů.