Jiří Svoboda: Na biopaliva se selským rozumem?
Odhlédněme však nyní od všemožných zájmů a zkusme použít selský rozum. Z pšenice vypěstované na jednom hektaru lze ročně vyrobit asi 2000 litrů biolihu, který nahradí přibližně 1300 litrů benzínu. Ovšem do bilance je třeba ještě započíst poměrně náročné obdělávání půdy včetně orby, hnojení, dopravu přes půl republiky, destilaci atd., to vše je spojeno s poměrně velkými nároky na energii a s dalšími emisemi skleníkových plynů. Proto se efekt úspor energie a emisí scvrkne sotva na polovinu. Na druhé straně lze na hektaru stejného pole technologicky i energeticky mnohem méně náročně (bez potřeby orat) vypěstovat 20 tun energetických plodin, které mohou přímo v místě produkce ušetřit ve výtopnách 10 000 kubických metrů zemního plynu. Použitím aut na stlačený zemní plyn pak lze ušetřeným zemním plynem nahradit 10 000 litrů benzinu. Hektar půdy takto přinese alespoň desetkrát větší úspory emisí skleníkových plynů než v případě biopaliv. Zemědělci slušně vydělají, lidé budou topit a auta budou jezdit levněji. To vše bez potřeby jakýchkoli dotací.
A tak mi nezbývá než doufat, že stará poslanecká sněmovna prezidentovo veto nepřehlasuje a nová poslanecká sněmovna začne posuzovat ekologická opatření hlavně na základě jejich efektivity a nikoliv podle míry lobbistických tlaků a jiných motivací. Tedy, že začnou být přijímána ekologická opatření na základě rozmyšlených a dobře proveditelných návrhů, ze kterých budou profitovat běžní lidé, příroda i podnikatelé, a nikoli jen úzká skupina „ekopodnikatelů“ na úkor běžných lidí, jak je tomu v případě motorových biopaliv a slunečních elektráren. A pokud přece jen bude prezidentovo veto přehlasováno, nezbývá než se podívat, jak jednotliví poslanci hlasovali, a těsně před volbami krátce poreferovat.
reklama
Online diskuse
Nejhorší je - 24. 5. 2010 - Alešže je to celé uplně nesmyslné, lidské počínání , to není ekologie to je prostě šílenost. Nemá smysl vyrábět něco složitěji než je možné. Pokud je nějaká technologie dobrá sama se prosadí, pokud je špatná neprosadí se nikdy. Dotace mohou dobrou technologii prosadit dříve , ale špatnou technologii neprosadí dlouhodobě žádné dotace. OZE v ČR tak jak jsou podporovány jsou špatná technologie.Spalovat biomasu na el. energii je špatné, protože místo biomasy lze spalovat uhlí, které lze ve velkém spalovat ekologičtěji než v malém. Takže každé poleno spálené v elektrárně kvůli dotaci znamená lopatu uhlí spánenou v domácí kotelně bez jakéhokoli čištění splodin. A to je prý dotovat spalování biomasy ekologické.... Využívat OZE je dobré , ale jen ty, které se udrží bez dotací! Celé umělé pěstování biomasy je omyl, bez hnojení je výtěžnost do 2% ročního přísunu energie ze slunce. Vše ostatní je uměle dodaná energie. Reálná cena takto vypěstované biomasy je vysoká. Biopaliva jsou spíše nosičem než energetickým zdrojem. Slunce využívá zemský povrch celkem efektivně téměř o řád efektivněji než uměle pěstovaná biomasa pro výrobu el. energie. Jenže technologie je drahá a FV panely v ČR zatím nevyrobí dost energie ani pro lidi, kteří je vyrábí a montují. Dalším dotovaným OZE je vítr. Cena tohoto zdroje už neklesá je relativně příznivá jenže cena regulace sítě ve vyšší než výkupní cena za vítr , výsledná cena cca 4,5 /kWh není už tak zajímavá. - Vítr má v ČR potenciál výroby podobný jako JETE - v přídadě nouze tvoří vítr zdroj , který lze využít. Časem možná cena ještě klesne , protože velké VE na vysokých stožárech mají vyrovnanější výkon. Jedinné OZE , který se dle mého názoru vyplatí dotovat jsou spalovny odpadů - kulturní likvidace odpadů něco stojí. Dále pak bioplynové stanice, ale jen na skládkách TKO - mám pocit, že taková skládka méně smrdí - takže zase vidím přínos pro společnost. Ostatní OZE se buďdo prosadí samy nebo jsou špatné a je lépe využívat lepší technologie. Zejména jaderné zdroje. |