https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/na-pravou-miru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Bartušek: Na pravou míru

26.1.2009
Pracuji více než 40 v textilním průmyslu na úseku ochrany životního prostředí, proto bych rád uvedl na pravou míru některá nepravdivá tvrzení uvedená v článku Bio kvalita vstupuje i do spodního prádla.
 
Není pravda, že na výrobu 1 kg bavlny je třeba 20 000 l vody. Skutečná hodnota je o více než o řád nižší. Rozhodující spotřeba vody související s textiliemi se odehrává při jejich používání. Podstatně větší množství vody je spotřebováváno při jejich domácím praní. Rozhodující úspory vody by bylo možné dosáhnout, kdyby naše manželky neustále nepraly, k čemuž jim dopomáhají automatické pračky. Ale zkuste naše dámy přesvědčit, že kalhotky je možno nosit déle než jeden den, nebo své pány kolegy (včetně mne), že včerejší ponožky lze obout i dnes.

Dnes již není pravda, že k pěstování bavlny je potřeba obrovské množství pesticidů. Jak legislativa tak samy textilní podniky stanovily pro obsah pesticidů na surovině velmi přísné limity na hranici detekčního limitu odpovídající analytické metody. Takže obvyklá kvalita textilní běžné textilní suroviny odpovídá surovině bio certifikované. Surovinu s pesticidy v podstatě nelze nakoupit, i kdybyste chtěli. Bio certifikovaná je ovšem dražší, protože pěstitel musí zaplatit nejrůznější auditory a certifikátory a vést rozsáhlou, z hlediska dosaženého výsledku však zcela zbytečnou, evidenci.

Není pravda, že textilní průmysl patří k těm, které silně znečišťují životní prostředí. Emise z výroby textilií přecházejí převážně do odpadních vod. Dnes již nemůže existovat výrobce textilií, který své vody nečistí. Bavlna a jiné přírodní materiály jako len, hedvábí konopí atp. v surovém stavu obsahují velký podíl nečistot, které je nutno při výrobě textilního zboží odstranit, aby se dosáhlo potřebných užitných vlastností jako je například příjemný omak. Přírodní materiály tedy znečišťují odpadní vody daleko více, než syntetické. Při výrobě se používá řada chemických látek. Ať z pohledu zdravotního tak z hlediska ochrany životního prostředí je vyloučeno, ať již dobrovolně nebo legislativně, používání řady z těch, které byly dříve v běžném sortimentu.

Znečištění odpadních vod z textilií je také podstatně vyšší ve fázi užívání, tedy z domácího praní. Zkuste si představit, jak často perete své 4 kg prádla v pračce, kolik k tomu potřebujete prášku a co nečistot (pot, prach, špína, tuky atd.) z prádla vyperete. Co jsou to barviva respektující životní prostředí? Barviva, která by ŽP nerespektovala již dávno nesmí být vyráběna. Pokud autoři navozují dojem, že se jedná o přírodní barviva, je třeba doplnit informaci, že taková barviva jsou z hlediska ochrany životního prostředí podstatně rizikovější, než barviva syntetická. Aby se dosáhlo patřičné barevnosti a stálostí vybarvení (aby nepouštěly při praní nebo nebledly na slunci) musí se textilie nejprve namořit zejména solemi těžkých kovů, které pak z části zůstávají na obarvené textilii a z části znečišťují odpadní vody. Kvality vybarvení syntetickými barvivy však ani tak nedosáhnou. Syntetická vlákna zavedená do textilního odvětví v nedaleké minulosti přinesla nové kvality a nové užitné vlastnosti. Dovedete si představit ženu v bavlněných punčochách? I do spodního prádla zavedly elasticitu, tvarování, příjemný pocit. Kdo se chce vrátit k bavlněnému sortimentu, proč ne. U některých artiklů to však může znamenat ztrátu kvality.

Nekritizuji autory článku, pouze opisovali z firemních dokumentů a problematice pravděpodobně vůbec nerozumějí. Nekritizuji ani firmy, které se chtějí svézt na vlně ochrany životního prostředí a využít jí k obchodnímu úspěchu. Kritizuji vymývání mozků zprávami tohoto charakteru, které vyvolávají a šíří strach z čehokoliv tím, že uvádějí nepravdy nebo polopravdy a manipulují jimi veřejné mínění. Samozřejmě. Kdo má strach, ten spíše uvěří a tím se dá lépe manipulovat.

Není pravda, že textilie, které běžně nakupujete, jsou nebezpečné a jejich výroba ohrožuje životní prostředí. Tento dojem se v podtextu článek snažil navodit.


reklama

 
Pavel Bartušek
Autor pracuje ve společnosti Inotex Dvůr Králové
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist