https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/nakupem-vajec-za-lepsi-zivot-slepic-aneb-proc-nekupovat-vejce-z-kleci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dita Michaličková a Michala Melišová: Nákupem vajec za lepší život slepic aneb proč nekupovat vejce z klecí

13.11.2007
V České republice je chováno přibližně 10,5 milionu nosnic - tj. slepic určených ke snášení vajec. Z tohoto počtu jich je asi 55 % chováno v naprosto nevyhovujících podmínkách zemědělského výrobního sektoru intenzivním způsobem (pouze dvě farmy u nás se věnují extenzivnímu ekologickému chovu nosnic). Zbytek je chován drobnochovateli pro vlastní domácí spotřebu.
 
Situace je ale bohužel ještě horší v rámci celé Evropské Unie, protože zejména v zemích západní Evropy není domácí chov slepic tolik rozšířený jako například u nás, v České republice, a tak z celkového počtu 400 miliónů nosnic chovaných v rámci EU je jich celých 88 procent nuceno strávit svůj život v malé tzv. bateriové kleci.

Nicméně změna k lepšímu je možná - a v rukou ji má každý jednotlivý zákazník, který nakupuje vejce v obchodě. Tím, jaká vejce při nákupu zvolí, vytváří poptávku a určuje tak, jaká vejce budou „produkována“, a za jakých podmínek. Průměrná roční spotřeba vajec se dle Ministerstva zemědělství ČR pohybuje kolem 220 kusů na osobu a každý zákazník by měl mít možnost vybrat si taková vejce, jejichž nízká cena není kompenzována utrpením zvířat - jako se tomu děje v případě klecových chovů nosnic.

Slepice v kleci trpí

Není třeba příliš zdůrazňovat, že každé zvíře uvězněné v kleci nebo v jakémkoliv malém prostoru trpí. Slepice stráví celý svůj život dlouhý přibližně 13 - 14 měsíců namačkané v kleci jedna na druhou, přičemž na každou slepici připadá životní prostor o velikost menší než je stránka A4. V kleci si slepice nemohou vyhrabávat potravu, hřadovat, popelit se, ani snášet vejce do hnízda, i když je k tomu instinkt silně vybízí. Rozměry klece slepici ani neumožní protáhnout si křídla, drátěná kovová podlaha má na svědomí bolestivé otlaky a přerostlé pařáty. Z nedostatku pohybu trpí ptáci osteoporózou, jejich kosti jsou velmi křehké a často se lámou. Z prašného tmavého prostředí se nikdy nedostanou ven na přirozené světlo. Intenzivní zemědělství degradovalo tyto tvory na stroje, kterým je dovoleno jen přijímat krmivo a snášet vejce.

Zákaz chovu slepic v bateriových klecích ohrožen

Trvalo přes 30 let než se mezinárodní organizaci pro ochranu hospodářských zvířat CIWF (Compassion in World Farming) a jejím kolegům podařilo v roce 1999 prosadit v EU zákaz chovu slepic v konvenčních tzv. bateriových klecích. Zákaz by měl vejít v platnost roku 2012, nicméně v současné době je jeho platnost v ohrožení, a to „díky“ působení evropského intenzivního drůbežářského průmyslu. Mnoho zemí, včetně České republiky, působí totiž směrem k jeho odložení – dokonce až o možných 10 let!

Naštěstí alespoň některé členské státy se v tomto směru chovají pokrokově. Jedním z nich je například Německo, kde byl stanoven zákaz chovu nosnic v bateriových klecích na začátek příštího kalendářního roku. Dalším státem je Rakousko – tam v květnu roku 2004 rakouský parlament odhlasoval zákaz chovu nosnic ve všech typech klecí (nejen tedy v klecích bateriových, ale i v tzv. klecích obohacených, které by měly být od roku 2012 povolené jako alternativa za klece bateriové, nicméně z hlediska welfare jsou velmi sporné).

Změna je možná

A v některých zemích jdou ještě dál – jedná se o členské země EU, kde velké obchodní společnosti, jako jsou super/hypermarkety a některé cateringové společnosti přestaly či přestávají z vlastní iniciativy klecová vejce prodávat, a to dokonce ještě před zmíněným oficiálním zákazem chovu nosnic v bateriových klecích stanoveným na rok 2012. K tomuto kroku se odhodlaly právě díky zákazníkům z řad široké veřejnosti, kteří je žádali o vejce od slepic, které netrpí. Takovými státy jsou například Rakousko a Nizozemí, kde již v žádném z obchodních řetězců v zemi klecová vejce nenajdete. Na dobré cestě jsou také ve Velké Británii – tam pět velkých supermarketů (jako je např. Waitrose a Marks & Spencer) přestalo klecová vejce prodávat a některé z nich ani klecová vejce nepoužívají při výrobě svých výrobků.Ve Švédsku je 50 procent produkce vajec z neklecových systémů, v Dánsku 40 procent. V Belgii se k pěti supermarketům přidal dokonce i řetězec rychlého občerstvení Mc Donald´s a v Německu se klecových vajec zřekly 2 diskontní prodejny - Lidl a Aldi.

V České republice je ale situace velmi odlišná. U nás je stále velký problém zakoupit vejce, která nepocházejí z klecového chovu. Supermarkety Billa, Plus, Hypernova, Albert a Delvita jsou mezi nimi světlými výjimkami. Mimoto lze samozřejmě biovejce (tj. vejce z ekologického chovu) zakoupit v řadě malých specializovaných bioobchůdcích, které se ale vyskytují zpravidla jen ve větších městech.

Klíčem k úspěchu je poptávka od zákazníka

Jedním z důvodů, proč je u nás takový problém koupit si neklecová vejce v obchodě, je nedostatek chovů s neklecovými technologiemi. Většina českých zemědělců má totiž příliš velké obavy z toho, že dražší i když kvalitnější vejce, nepůjdou na odbyt.

A proto se obracíme na Vás, na zákazníky, kteří si přejí kupovat v obchodech vejce, která nepocházejí od slepic za než bylo zaplaceno utrpením. Pište „svým“ obchodům a prodejnám a žádejte je o vejce z neklecových systémů. Můžete využít i schránek na připomínky zákazníků, zákaznických linek nebo se ptát přímo prodavačů.

Z jakého chovu vejce pocházejí poznáte podle slovního označení na obalu vajec a číselného kódu přímo na vejcích: „Vejce z klecového chovu“ – kód 3, „Vejce z podestýlky“ – kód 2, „Vejce z volného výběhu“ – kód 1 (ty se u nás zatím neprodávají), „Vejce z ekologického chovu“ – kód 0.

Vaše poptávka povede k tomu, že obchodníci budou sami motivovat zemědělce, aby produkovali vejce z alternativních systému a budou jim nabízet odbyt ve svých řetězcích. Se zástupci obchodních řetězců jsme v kontaktu a máme informace, že většina z nich rychle reaguje na přání svých zákazníků.

Kromě toho pište také prosím ministru zemědělství – panu Mgr. Petrovi Gandalovičovi (adresa Ministerstva zemědělství: Těšnov 17, 117 05 Praha 1) a žádejte jej o podporu zákazu chovu nosnic v bateriových klecích od roku 2012. Čeští konvenční producenti vajec byli o chystané změně legislativy informováni již od konce 90. let a měli tudíž dostatek času se na ni včas připravit.

Děkujeme Vám za podporu. Pro kontaktování super/hypermarketů je u Společnosti pro zvířata k dispozici pohlednice s kontakty na hlavní řetězce v ČR (zde a zde). Pohlednice zasíláme zdarma, pište si o ně na: Společnost pro zvířata - z.o. ČSOP, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2 nebo s.pro.zvirata@ecn.cz. Více informací viz www.spolecnostprozvirata.cz.


reklama

 
Dita Michaličková a Michala Melišová
Autorky pracují v organizac Společnost pro zvířata - z.o. ČSOP.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist