Pavel Přibyl: Nálepkování je zavádějící a matoucí

Výroční zasedání Světové banky a MMF v Praze poutá zájem značné části společnosti. Předpoklad zvýšení prestiže ČR byl postupně přehlušen očekáváními mohutných demonstrací a velkých policejních manévrů. Výsledkem a do jisté míry i spolutvůrcem této nálady je stupňující se hysterie v médiích (budiž čest výjimkám). Přitažlivost potenciálního konfliktu jako tématu se dala předpovídat, natolik značnou míru povrchnosti - zejména u řady komentářů - nicméně čekal asi málokdo.

Tendenční či zkreslené informování o připravovaných akcích samozřejmě postihuje i české ekologické organizace. Ty jsou vesměs řazeny do škatulky "odpůrců zasedání". Jaká je však skutečnost?

Předně: pro tyto organizace nebyly brettonwoodské instituce nikdy stěžejním tématem. Větší půjčky od Světové banky se u nás dají spočíst na prstech jedné ruky a byly poskytnuty počátkem 90. let; rozhodně to také nebyl MMF, kdo se přičinil o ekonomický i etický marasmus, do kterého naše země zabředla.

Z Prahy není ani příliš efektivní věnovat větší úsilí reformě obou institucí: Česká republika v nich disponuje všeho všudy 0,4 % hlasů. Reakci vyžaduje i ono "odporování zasedání". Nezbývá, než soustavně vysvětlovat, že ty ekologické organizace, jež se k výročnímu setkání vyslovují, jakkoliv marnotratným se jim může jevit, jej považují za stejně přirozené, jako třeba jednání vlády. Její kroky také často vyvolávají kritiku a tlaky na revizi přijatých rozhodnutí, případně si vláda přímo "koleduje" o odvolání, přesto se zde projevuje více soudnosti a celé skupiny občanů nejsou en bloc cejchovány nálepkou "odpůrců zasedání vlády".

---

reklama

---