Radek Svítil: Nedorozumění a jiné jevy okolo Evropské unie
Pokud jde o názor na to, zda jít k referendu, tak pochopitelně chápu, že referendum nebylo o tom, jaká byla vládní kampaň. Snad se na mne Dan nebude zlobit, pokud dále (s mírnými stylistickými úpravami) ocituji z mejlů, které jsme si o tom následně vyměnili. Dan napsal (a myslím, že tak lépe než ve zveřejněném názoru vysvětlil svůj postoj):
"Někteří, kdo se veřejně vyjadřovali - proti i pro - měli svůj názor málo podložený a tak se odvolávali na věci, které podle mě s podstatou té otázky nesouvisí. Říkali třeba - 'Jó, kdyby ta kampaň byla lepší, tak to bych třeba hlasoval pro'. To mi zní, jako kdyby někdo říkal 'já bych volil tuhle stranu, ale když ona měla ty bilboardy takové ošklivé, tak jsem volil raději tu, co neměla žádné'".
Já jsem na to reagoval:
"Problém je v tom, že aby volby mohly být označeny za svobodné a demokratické, tak musí jisté parametry splňovat nejen vlastní hlasování, ale i volební kampaň. Těžko by někdo uznal za svobodné, demokratické a legitimní volby, kterým by předcházela kampaň, v níž dostala prostor jen jedna strana. Na to ostatně pamatuje i volební zákon. Ale to se přesně stalo tady v případě kampaně před referendem, které je z mého pohledu taky něco jako volby
Čili abych to stručně shrnul: ano, ta otázka nezněla, jaká byla kampaň, ano, zněla, zda chci ČR v EU či nikoli. Nicméně k tomu, abych se rozhodl jít na tuto (či jakoukoli jinou) otázku odpovídat, musí být vytvořeny určité podmínky, což se v tomto případě nestalo."
Kanál by tedy šanci měl, dokonce ji už dostal
Pokud jde o kanál Dunaj - Odra - Labe, ministr životního prostředí Libor Ambrozek pro EkoList napsal (viz tištěný EkoList 6/2003): "Není možné prosadit /myšleno v EU/ zjevně nehospodárný megalomanský projekt, a to ani vcelku, ani po částech. Například projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe by při rozhodování v evropských institucích neměl žádnou šanci."
Protože EkoList zjistil, že projekt výstavby tohoto kanálu je součástí Aktu o přistoupení ČR k EU (viz zde, zejména pak mapka), v Danem kritizované zprávě jsme uvedli: "S touto skutečností je v přímém protikladu názor ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL), který v tištěném EkoListu (červen 2003) tvrdí, že "projekt vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe by při rozhodování v evropských institucích neměl žádnou šanci."
Jde o tvrzení, za kterým si stojíme (upozorňuji, že zde hovoříme o zprávě, ne o mém názoru, jak tomu bylo v předchozím bodě). Akt o přistoupení tvoří nedílnou součást Smlouvy o přistoupení, kterou vyjednala Evropská komise, schválil Evropský parlament a Evropská rada - nejvyšší orgán Evropské unie. Z toho samozřejmě nevyplývá, že vše, co je v těchto mapách namalované, se - hlavně z ekonomických důvodů - skutečně postaví.
Tvrdit ale v tomto kontextu, že tento kanál nemá v institucích EU žádnou šanci, je přinejmenším zvláštní. Podle mého názoru to svědčí buď o úmyslné lži, nebo (což považuji za výrazně pravděpodobnější) o značné nekompetenci ministra životního prostředí.
Srovnání s plány na výstavbu přehrad, uvedené v Danově názoru, je značně nekorektní. V případě přehrad šlo předpokládám o plány, které byly pozůstatkem minulého období, a trvalo nějakou dobu, než byly zrušeny. V případě kanálu DOL jde o smlouvu, kterou čelní představitelé EU a kandidátských zemí slavnostně podepsali 16. dubna 2003.
reklama
