Roman Juriga: Několik slov k územní studii Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje

Po pečlivém přečtení studie si dovoluji konstatovat, že se v dokumentu kromě užitečných informací pro úředníky i potenciální investory nachází také paragrafy ověnčená spousta absurdit a nesmyslů, které mají dle mého názoru v kraji pokud možno na čas zbrzdit anebo i zcela zastavit celoevropsky a celosvětově velmi perspektivní rozvoj využití větrné energie. Dokument dle mého názoru vzniknl na přání krajských úředníků se záměrem rozvoj využití větrné energie v kraji nepřiměřeně omezovat a regulovat. Nebezpečí obsahu dokumentu spočívá především v tom, že byl zjevně vyprodukován na objednávku lidí, kteří pochopili, že dojemné nesmysly o rozsekaných ptáčcích, nedojících krávách a nenesoucích slepicích a také „zaručeně pravdivé informace“ o neexistujících a tím pádem samozřejmě nikdy nenaměřených „ultrazvucích“ a „infrazvucích“ anebo „hluku jako ze startujících tryskových letadel“, o kterém mluvil jeden polistopadový ministr průmyslu, když potřeboval dostavět Temelín, jsou v důsledku prudkého rozvoje větrné energetiky dnes vnímány veřejností jako snůška nesmyslů a jako argumenty proti výstavbě větrných elektráren již neudržitelné.

Nejdojemnější mě však připadá hned první nesmysl – vlastně tautologie, kterou má být celá tzv. „studie“ „odůvodněna“, píše se tam totiž: „Potřeba řešit větrné elektrárny (VE) na krajské úrovni vychází ze skutečnosti, že tato problematika svým významem přesahuje působení jedné obce, stavby VE mají evidentně nadmístní význam, když právě jejich vertikální charakter (!) má vzhledem k hustému osídlení v Olomouckém kraji vždy výrazný dopad (!) do území více než jedné obce.“ Tečka; o tom co anebo jaký ten významný dopad kromě zmiňovaného vertikálního charakteru(!) vlastně je anebo měl být nenalezneme v celé „studii“ dál ani slovo(!), z čeho si jakožto čtenář onoho dokumentu a člověk s problematikou i výstavbou a provozem VE obeznámený dovoluji vyvodit prostý závěr, že takovýto „výrazný dopad“ jednoduše neexistuje a pokud ano, tak pouze v hlavách zadavatelů, do kterých však nevidím.

Pak krajským zastupitelstvem schválená „studie“ pokračuje v podstatě detailním a přesným (a dle mého názoru také velmi užitečným) popisem hrůzostrašného administrativně-byrokratického labyrintu povolení, požadavků, dovolení, studií a dokumentů, které samozřejmě (i bez studie) můžou a zřejmě také mají každého soudného člověka od myšlenky postavit v kraji větrnou elektrárnu odradit.

Nakonec je ale zcela vážně tlumočeno takříkajíc „nové“, nejdůležitější a naskrze jednoznačné poselství – totiž, že větráky jsou (zejména na kopcích!) vidět a v kraji se také proto (a zřejmě jenom proto!) stavět nebudou. Že by zde konečně došlo na ty „výrazné dopady “ ...?

Fakt, že elektrárny „jsou vidět“ je pak zpracovateli studie odůvodněn vědecky se tvářící další spoustou absurdit o „celkové pohodě prostředí“(!), „potenciálním narušení dálkových pohledů“(!), „potenciálním negativním pohledovým ovlivněním území v okruhu 6 km od památek“(!), „snížením estetické hodnoty sídel“(!), a „narušení pohledu v krajině ve výhledových osách...“(!).

Účelově použitá krajinářská terminologie zde naznačuje, že kterýkoliv z uvedených moudře se tvářících nesmyslů popisujících prostý fakt, že větrná elektrárna „je vidět“ , může být krajskými úředníky kdykoliv použit jednoduše na to, aby byl projekt větrné elektrárny anebo větrného parku pozastaven a že rozhodování bude v této věci jen a pouze v rukou úředníků a jimi přizvaných „odborníků“ na krajinu....

Nejabsurdnější ale je, že právě krajští úředníci a zastupitelé, najednou „hrdinní to koryfejové krásy české a moravské krajiny“, předtím neváhali v bezprostřední blízkosti lidských sídel posít celý kraj (a nejenom ten Olomoucký) stovkami otřesných aluminiových krabic supermarketů a logistických center a zabetonovat parkovišti, dálnicemi a na mnoha místech nepotřebnými přivaděči kdejaký kus pole či remízku. Asi „neviditelný“(?) věžák u hlavního nádrží v Olomouci anebo komín spalovny jim svými „horizontálními liniemi“ samozřejmě při těch „pohledech, podhledech, osách a průhledech“ vůbec nevadil a nevadí, stejně jako plechové krabice supermarketů uprostřed parků a obytných zón...

Celá tzv. „studie“ tak dle mého názoru jednoznačně zapadá do masivní kampaně na zastavení rozvoje obnovitelných zdrojů energie v ČR, jejíž součástí je již teď každoroční snižování výkupních cen energie z větru u nových instalací a snaha krajů podpořit centrální pražskou vládu v úsilí o budování nových bloků jaderných elektráren. Tyto snahy mají zřejmě za cíl prohloubit naší energetickou závislost. (Škoda Jaderné technologie dnes patří Gazpromu a dodavateli nejenom zemního plynu, ale také paliva pro jaderné reaktory v České republice dnes již není Westnghouse, ale opět ruský výrobce...) Cílem těchto snah o zastavení využití větru v kraji a také v celé ČR může být také úsilí úřednictva učinit české domácnosti více závislými na jednom či dvou monopolních výrobcích a dodavatelích energie.

O tom, že se v případě takto pojaté „studie“ jedná jednoznačně o jednání proti evropskému závazku ČR zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů na 8 % do roku 2012 a na 14 % do roku 2020 a také o dokument v jasném protikladu proti závazkům Kjótského protokolu, jehož je ČR signatářem, netřeba dle mého názoru pochybovat. Olomoucký kraj se zde tak postavil hned vedle zastupitelstva města Nymburku, které výstavbu větrníků i solárních elektráren rovnou zakázalo městskou vyhláškou...

Ve vyspělých zemích, krajích a městech světa a Evropy - na rozdíl od Olomouckého kraje a města Nymburku - jsou větrné elektrárny pokládány za upřednostňované stavby především s ohledem na snižování emisí CO2 a dalších splodin v energetice (a tím zmírňování dopadů výroby energie na životní prostředí) a za unikátní technologii, která povede k získání větší energetické a ekonomické nezávislosti regionů, krajů, sídel i celých zemí(!). V Německu i v Rakousku existovala donedávna dokonce možnost výstavby větrných elektráren jako upřednostňovaných staveb v přírodních rezervacích(!). Vrcholové partie Drahanské Vrchoviny, Jeseníků, Oderských Vrchů i dalších pohoří v kraji samozřejmě skýtají velký a dobře využitelný energetický potenciál, který odhaduji na 700 MW bez toho, že by obyvatelé okolí větrných elektráren byli ohroženi hlukem anebo trápeni stínem z těchto zařízení.

O tom, že větrné elektrárny jsou vidět (a to je vlastně vše, co chce dle mého názoru studie říci potenciálním investorům s cílem odradit je od jejich záměru) opravdu netřeba pochybovat a ví (resp. vidí) to i malé dítě a bez studie.

Zpracovatelé studie a ochránci krajiny před vertikálními konstrukcemi (co třeba sítě VN?) vedení úsilím o nenarušené hanácké horizonty pouze jaksi „zapomněli“, dodat, že větrné elektrárny v krajině a dokonce i na kopcích se lidem a možná většině jednoduše líbí a hospodářským zvířatům, ptákům a také zvířatům a rostlinám v krajině volně žijícím jednoduše vůbec nevadí(!).

Zejména proto se mně celá tzv. „studie“ vymezující pro větrné elektrárny jako zcela nepřípustných 55,52 % plochy kraje(!) a jenom podmíněně přípustných 44,37 % plochy(!) jeví jako účelová a zlovolná absurdita krajských mocipánů, kteří si větrné elektrárny v kraji jednoduše nepřejí a zadali si pouze vypracování účelového dokumentu, který má výstavbu větrných elektráren v kraji silně omezit anebo zcela zastavit. O „studii“ v pravém slova smyslu tohoto slova tudíž nemůže být dle mého názoru v případě uvedeného účelového dokumentu ani řeči.

Dovolím si na závěr ještě několik slov k větrné elektrárně sv. Eliáše u Protivanova, kterou postavilo naše občanské sdružení Pravoslavná akademie Vilémov na samém začátku nové a zatím úspěšně pokračující druhé vlny využití větru v naší vlasti a v Olomouckém kraji. Jedná se o prakticky asi nejmenší průmyslovou větrnou elektrárnu na evropském trhu s nominálním výkonem 100kW od německého výrobce Fuhrlander A. G. Stožár elektrárny s gondolou je vysoký 35 m a průměr vrtule je 21 m. Elektrárna byla postavena na přelomu let 2002/2003 a jedná se dle našeho názoru o spolehlivou, avšak z dnešního pohledu opravdu “malou“, spíše demonstrační technologii, ještě s regulací stall - tj. s pevným listem vrtule. Nevýhodou, která se však u větších větrných elektráren již nevyskytuje je zde mechanická brzda rotoru, která si někdy vyžaduje manuální deaktivaci. Vyrobenou elektrickou energii dodává naše sdružení do sítě E-onu. S odmítavými reakcemi občanů a zastupitelů Protivanova jsme se při výstavbě ani při provozu naší větrné elektrárny, která je součástí Centra pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie nesetkali.

Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje je dostupná na adrese http://www.iri.cz/kr-olomoucky/vetrniky_olk/ (pozn. redakce serveru Ekolist.cz]

---

reklama

---