Pavel Vlček: Nikdy více Bohunice?

Ještě další desítky let bude „krášlit“ jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích okolní rovinatou oblast Slovenska. Tento jaderný kostlivec se pár týdnů po pohřbu dral opět z hrobu kvůli nedostatku energie a západní Evropa se nestačila divit. Podle zainteresovaných hlav prý zažíváme období jaderné renesance a tito lidé vítají každou sebemenší spekulaci třeba o tom, zda jako první dostavíme Dukovany čí Temelín. A všichni se při tom správně atomově naladíme. Spekulace o Bohunicích mě inspirovaly k následujícím větám. Před dvěma lety jsme cestovali po Skotsku. Dostali jsme se i na severní pobřeží, kam nezavítá ani běžný Angličan. Při předběžném pročítání turistického průvodce mě zaujala následující informace: „...dále na východ vás překvapí neskutečná silueta jaderné elektrárny Dounreay, jejíž chladicí věže a komíny posazené uprostřed ničeho představují první reaktor na světě, dodávající elektřinu do celé sítě. Elektrárna dodnes zaměstnává podstatnou část okolního obyvatelstva, i když samotné reaktory byly v roce 1994 odstaveny a celé zařízení dnes prochází procesem detoxikace, který podle odhadů bude trvat ještě dalších 40 let. V návštěvnickém centru se ve staré kontrolní letecké věži nachází výstava, která popisuje podstatu (a překvapivě i výhody) jaderné energie a alespoň se pokouší pojmenovat takové otázky, jako je nahromadění případů leukémie nebo vysoká úroveň radiace, naměřená za poslední roky na okolních plážích.“
Informace nás natolik zaujala, že jsme se rozhodli tamní návštěvnické centrum navštívit. Pobřežní silnička se stejně vinula řídce obydlenou krajinou podél areálu. Člověk by očekával, že bude taková stavba třináct let od ukončení provozu téměř opuštěná. Realita však byla zcela jiná. Celý komplex působil z povzdálí stále svěže a obrovské parkoviště bylo způlky zaplněno stovkami aut. Cestou k hlavní bráně musel každý projít bezpečnostní zónou s pasoucími se ovečkami, které jsme si okamžitě přejmenovali na malé atomíky. Paní ve vrátnici však nás, zřejmě jediné návštěvníky, velmi zklamala. Centrum pro návštěvníky již jaderka neprovozuje. Muselo být zrušeno kvůli zchátralému stavu.
Zlikvidovat navždy odstavenou jadernou elektrárnu je nelehký úkol a pokud vím, mají nejvíce zkušeností v Německu, když za vysokých nákladů pracně obnovují „zelenou louku“ například u bývalých atomových výroben Niedereichbach a Stade. V tomto ohledu však nikdo příliš nespěchá, jde o velmi, velmi nákladný proces a kontaminace časem ubývá. Proto se dnes radši investují nemalé částky, aby se za každou cenu jaderné elektrárny udržely v provozu.

---

reklama

---