Miroslav Patrik: NKÚ vydal velmi kritickou zprávu o silnici R52 na Vídeň

"Kontroloři NKÚ ve své zprávě dali plně za pravdu nezávislým odborníkům, dotčeným obcím, závěrům veřejného ochránce práv i občanských sdružením, že výběr transevropského silničního spojení mezi námi a Rakouskem byl ŘSD ČR a MD prováděn nekoncepčně, chaoticky a bez ohledu na zájmy ochrany přírody a společenskou efektivnost," komentuje výsledky zprávy NKÚ Miroslav Patrik z Dětí Země, které už v roce 1998 požadovaly vypracovat srovnávací studii s variantami přes Mikulov a přes Břeclav.

Výtah ze zprávy:

MD zanedbalo koncepční přípravu silničního spojení Brno–Vídeň zejména tím, že:

1) dlouhodobě opomíjí zásady nejlepší mezinárodní praxe doporučené EU v procesu TINA, které v koncepční fázi pořízení veřejné stavby zajišťují podklady pro taková rozhodnutí vlády, která minimalizují vnitřní rozpory investičního procesu. Nevyřešené rozpory v této fázi pak komplikují jak projektovou fázi, tak fázi realizační, což má negativní dopad na společensko-ekonomickou efektivnost;

2) průběžně od ukončení procesu TINA v roce 1998 nepřehodnocovalo a nevyhodnocovalo potřebnost R52 pro realizaci sítě TEN-T;

3) se nezabývalo společenskou problematikou pořízení silničního spojení Brno–Vídeň v rámci koncepční přípravy a přenechalo veškerou iniciativu na rakouské straně, což v konečném důsledku vedlo z hlediska ČR k přijetí nejrizikovějšího řešení silničního spojení;

4) nerespektovalo stanovisko MŽP k procesu SEA ke koncepčnímu dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 a v průběhu let 1998 až 2006 neřešilo dopady realizace záměru na pořízení R52. Stejně tak bez řádné analýzy a řádného projednání opomíjelo oponentní návrhy, podněty a stanoviska odborné a laické veřejnosti. Tím se prodlužuje proces pořízení veřejných staveb v důsledku uplatňování těchto námitek v územním a stavebním řízení se všemi negativními dopady na konečnou efektivnost investic;

5) zůstalo pasivní a ponechalo veškerou iniciativu na ŘSD, kterému zadalo vypracovat srovnání alternativ silničního spojení Brno–Vídeň. ŘSD však pracuje s datovou základnou a metodikou, které jsou vhodné pro ekonomické srovnání investičních záměrů, ale nejsou vhodné pro společensko-ekonomické porovnání.

Veškeré výše uvedené nedostatky v koncepční přípravě silničního spojení Brno–Vídeň vyplývají z dlouhodobé koncepční nečinnosti MD. MD svou nečinností v oblasti zabezpečení optimální alokace veřejných zdrojů podle zásad společenské efektivnosti, litery a smyslu pravidel EU vážně ohrožuje finanční spoluúčast EU (7 mld. Kč) na projektu spojení Brno–Vídeň.