Jarmila Přibylová: Nový zákon o posuzování vlivů na životní prostředí - krok zpět

Nové znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, odsouhlaseného drtivou většinou Poslanecké sněmovny (poměrem 150 : 9) dne 8. prosince 2000, představuje negativní posun oproti stávajícímu stavu. Nový zákon po zásahu poslanců ODS a ČSSD výrazně omezuje možnost veřejnosti do procesu vstupovat. Dá se tak říci, že se tento zákon stal obětí opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Původní návrh, předložený ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem v lednu 2000, měl paradoxně již platný zákon zdokonalit, více otevřít veřejnosti a uvést jej do souladu s normami EU. Mimo jiné to znamenalo, že obce a občanská sdružení by mohla být přítomna již při zadávání obsahu a rozsahu dokumentace. Nyní zůstává jen nepovinné veřejné projednání v závěru procesu.

Již první čtení na jaře roku 2000 ukázalo, že vládní předloha stěží najde podporu především mezi zástupci smluvně-opozičních stran. Ti předvedli svůj odpor k "... nejrůznějším iniciativám, které ve jménu ochrany přírody platného zákona zneužívají k hájení jiných zájmů než zájmů životního prostředí" (citace poslance Jiřího Drdy).

O jaké zájmy se mělo ekologickým organizacím jednat, však poslanci nebyli schopni upřesnit ani během druhého čtení začátkem prosince, kdy své stanovisko zopakovali. Dále se řada poslanců vyslovila i proti povinnosti posuzovat vždy několik variant projektu, což mohlo umožnit zvolení ekologicky nejúnosnější možnosti stavby.

Ke změně postoje je nepřimělo ani to, co během své úvodní řeči připomněl minstr životního prostředí Miloš Kužvart, když uvedl, že schválené znění zákona ovlivní možnosti České republiky čerpat v příštím roce z předvstupních fondů EU.

Poslaneckým návrhům odsouhlaseným většinou sněmovny se ale nelze příliš divit. Pro pochopení náklonnosti poslanců vůči investorům a nikým nerušenému procesu rozhodování o různých projektech a stavbách je dobré (a velmi snadné) ověřit si, kolik z nich zasedá ve správních či dozorčích radách firem. Pokud někomu veřejnost může opravdu vadit, pak to jsou právě firmy, jejichž zájmům dali poslanci přednost.

Občané a jejich sdružení totiž - z důvodů pro průmyslovou lobby nepochopitelných - požadují například to, aby navrhovaná dálnice vedla mimo chráněnou krajinnou oblast, nebo aby jinou chráněnou oblast nezničil zábavní park či průmyslová zóna.

Právě poslední dva uvedené příklady se týkají konkrétních, poměrně nových investičních záměrů - projektu průmyslové zóny v CHKO Poodří a Disneylandu v Doupovských horách na Karlovarsku. Realizace projektu zábavního parku (jehož rozloha má přesáhnout rozměry Eurodisneylandu ve Francii) nalezla výraznou podporu u poslance Michala Kuneše (ČSSD), jemuž se daří získávat pro tuto věc postupně celou vládu.

Právě tyto případy budou jedněmi z prvních, které dají dotčeným obcím nový zákon pocítit, a které ukážou, v čím zájmu poslanci zákon schvalovali.

---

reklama

---