Iva Nachtmannová: O disentu na kole
Můžu to potvrdit. Na základě vlastních zážitků musím přiznat, že zúčastnit se protestní cyklo-demonstrace v Praze na mě v některých momentech působilo podobně jako pocit v listopadu 1989 na náměstí v mém rodném městě, kde lidi stmeloval společný nepřítel. Trošku strach, trošku souznění.
Dnes už je nepřítel mírně rozmazaný, protože to není jen "muž na radnici", ale svým způsobem to jsou všichni, kdo jezdí okolo ve svých plechových miláčcích. Anebo aspoň ti, kteří se snaží ukázat, že oni se svým autem jsou tu pány, zkouší předjíždět, najíždět, křičí a ukazují prostředníky... Je příjemné sdílet chvíli pospolitost s lidmi, které jsem sice většinou nikdy neviděla, ale po určitou dobu máme něco společného - kola a chuť vyjádřit protest.
Možná, že kdyby skuteční bývalí disidenti už nebyli zhusta tak zdravotně indisponovaní, rádi by se k téhle společnosti přihlásili, i přestože se obvykle přesunují po městě i světě automobilem. Ale nějak jsou jim ti mladí a odhodlaní lidé na kolech sympatičtí.
Jenže to nestačí. Jak říká v článku Karolíny Vránkové v posledním Respektu cykloaktivista Tomáš Prousek: "Hlasujeme řídítky." V tom je pro mě právě Hlava XXII - jak mám hlasovat řídítky ve městě, v němž jezdit na kole po silnici je hazardem se životem a na chodníku vám hrozí pokuta?
Není nakonec tenhle protest stejně bojem s větrnými mlýny? V pražské kotlině, kudy projedou denně tisíce aut, neproudí vzduch tolik jako v Amsterdamu - ráji cyklistů, který jsem kdysi v jiném médiu dávala za příklad. Tam není den, kdy by panovalo naprosté bezvětří. I pokud by se v Praze počet vozů nějakým zázrakem snížil a stále se kropily ulice, vždycky jich bude dost, aby měl cyklista zaprášené plíce a pocit frustrace. Tedy pravý opak toho, co obvykle prožívá, když jede o víkendu či dovolené po venkově.
Ne, jsem přesvědčená, že stojí za to protestovat, vyjádřit svůj názor, byť by to bylo jen jednou za rok v době Evropského týdne mobility. A představuji si, že za pár let se třeba z disentu stane mainstream. Kolo se pak rozšíří v podobně masovou módu, jakou se mezi lidmi ve starých zemích Evropy a Spojených státech stal nákup biopotravin.
reklama
