Občané obce Prášily: Otevřený dopis prezidentu republiky Václavu Klausovi
15.6.2011
Jako občané České republiky se cítíme být znepokojeni faktem, že zastupitelstvo Plzeňského kraje, přijalo návrh zákona O Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Tímto krokem bylo porušeno právo občanů obce podílet se na správě věcí veřejných, které je dáno a zaručeno, a to i na místní úrovni čl. 21 Listiny základních práv a svobod a rovněž čl. 4 Evropské charty místní samosprávy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 171/1999.
Návrh výše uvedeného zákona zcela pomíjí skutečnost, že na posledním zasedání zastupitelstva obce Prášily v minulém volebním období (2006 – 2010) přijalo toto zastupitelstvo jednohlasně usnesení, týkající se problematiky vztahu obce a NP Šumava. Usnesení jednoznačně vyjadřuje podporu současné rozloze bezzásahových území na našem katastru a cestě k naplňování skutečných zásad existence evropsky uznávaných národních parků.
Neupíráme nikomu právo tančit tance dřevorubců – pořezat, zastřelit, zastavět lanovkami, apartmánovými vesnicemi, golfovými hřišti či jinými, veskrze důležitými věcmi svůj majetek. To vše však pouze v okolí jeho domova a na jeho pozemcích. Je to však naprosto nepřípustné v okolí našeho domova a v jednom z nejcennějších přírodních míst naší vlasti – Národním parku Šumava.
Požadujeme proto, aby naše právo nezastavět a nerozprodat krajinu našeho domova bylo respektováno. Aby se ctilo zásadní pravidlo civilizovaných zemí o nedotknutelnosti přírody v národních parcích.
Katastrální území obce Prášily svojí rozlohou tvoří 1/6 rozlohy současného NP Šumava. Pestrostí přírodních stanovišť všech nadmořských výšek je přitom zcela jedinečné a nenahraditelné. Domníváme se, že je bezpodmínečně nutné tento názor respektovat a zohlednit jej i v návrhu zákona o NP Šumava.
V opačném případě budeme nuceni předložit Parlamentu ČR vlastní verzi návrhu zákona O Národním parku Šumava, v krajním případě i jako verzi návrhu zákona O Národním parku Prášily.
Občané obce Prášily:
Ak. arch. Ivan Adam, Ing. Vladislav Adamec, Eva Blažíčková, Libuše Bráchová, Libor Pospíšil (starosta obce v letech 1998 – 2002), Josef Rada, Jan Stach, Marie Stachová, Jindřich Šebesta ( starosta obce v letech 1992 – 1998), Ing. Vlastimil Šlégr, Jan Zámiška ml., Michal Zámiška
reklama
Tímto krokem bylo porušeno právo občanů obce podílet se na správě věcí veřejných, které je dáno a zaručeno, a to i na místní úrovni čl. 21 Listiny základních práv a svobod a rovněž čl. 4 Evropské charty místní samosprávy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 171/1999.
Návrh výše uvedeného zákona zcela pomíjí skutečnost, že na posledním zasedání zastupitelstva obce Prášily v minulém volebním období (2006 – 2010) přijalo toto zastupitelstvo jednohlasně usnesení, týkající se problematiky vztahu obce a NP Šumava. Usnesení jednoznačně vyjadřuje podporu současné rozloze bezzásahových území na našem katastru a cestě k naplňování skutečných zásad existence evropsky uznávaných národních parků.
Neupíráme nikomu právo tančit tance dřevorubců – pořezat, zastřelit, zastavět lanovkami, apartmánovými vesnicemi, golfovými hřišti či jinými, veskrze důležitými věcmi svůj majetek. To vše však pouze v okolí jeho domova a na jeho pozemcích. Je to však naprosto nepřípustné v okolí našeho domova a v jednom z nejcennějších přírodních míst naší vlasti – Národním parku Šumava.
Požadujeme proto, aby naše právo nezastavět a nerozprodat krajinu našeho domova bylo respektováno. Aby se ctilo zásadní pravidlo civilizovaných zemí o nedotknutelnosti přírody v národních parcích.
Katastrální území obce Prášily svojí rozlohou tvoří 1/6 rozlohy současného NP Šumava. Pestrostí přírodních stanovišť všech nadmořských výšek je přitom zcela jedinečné a nenahraditelné. Domníváme se, že je bezpodmínečně nutné tento názor respektovat a zohlednit jej i v návrhu zákona o NP Šumava.
V opačném případě budeme nuceni předložit Parlamentu ČR vlastní verzi návrhu zákona O Národním parku Šumava, v krajním případě i jako verzi návrhu zákona O Národním parku Prášily.
Občané obce Prášily:
Ak. arch. Ivan Adam, Ing. Vladislav Adamec, Eva Blažíčková, Libuše Bráchová, Libor Pospíšil (starosta obce v letech 1998 – 2002), Josef Rada, Jan Stach, Marie Stachová, Jindřich Šebesta ( starosta obce v letech 1992 – 1998), Ing. Vlastimil Šlégr, Jan Zámiška ml., Michal Zámiška
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
samé nesmysly, chybné informace a chybné závěry - 20. 6. 2011 - Jitka MarkováNo, on je asi problém v tom, že jsem poskytovala informace, které nebyly práskáním. A na fotky jsem hrdá, neboť jsou krásné a plně charakterizují i způsob myšlení pana architekta, proti němuž nemám, ale opravdu nemám vůbec nic. Dokonce si myslím, že Eggertova papírna měla být s podporou obce nebo EU již dávno obnovena!!!!!!Je to slavná papírna, kam si jezdil pro papír každoročně Josef Váchal se svojí přítelkyní. A v době kůrovcové kalamity by nebyl problém se dřevem. !!! Jo , a doufám, že na těch fotkách je vidět, jak jsou kozy opečovávané!!!! O myšlení občanů Šumavy toho vím dost. Prášily jsou vyjímkou (ale jen v nepatrném zlomku svých obyvatel), která potvrzuje pravidlo naprosté naštvanosti místních obyvatel. Odhaduji 90% ?? Pak tam uměle vznikají sdružení - jako třeba Přátelé Šumavy, která mají spíše estébácký charakter a žádnou viditelnou činnost neprovozují. Byla to jakási objednávka minulých vedení parku. Paní Kjučuková - zastupuje Okrašlovací spolek Zdíkovska. Musím říci, že i ve Zdíkově znám jednu paní profesorku, která podporuje bezzásahovost, protože park jí dával finance na malířský seminář. Předpokládám, že jestli teď bude chtít seminář, bude podporovat zásahovost. No, a paní Kjučuková - ta s pomocí NGO spřátelených s HD - pravidelně obtěžuje Brusel svými stížnostmi, dokonale sepsanými právníky ekologických sdružení. Je odpovědná za snížování vodáckých limitů na Teplé Vltavě. No a kolem Teplé Vltavy je to velmi zajímavé. Poslední sčítání perlorodky tam probíhalo v roce 2007 - Ing. M. Böhm - se svými spolupracovníky. Chodili Vltavou a na dně hledali perlorodky. Našli jich asi 30, které zbyly z populace vysazené někdy v roce 1983 v lokalitě Dobrá(tehdy bylo reintrodukováno několik stovek perlorodek). Od roku 2007 proběhlo za obrovské peníze mnoho studií, které počítají makrofyty, úživnost, přežívání juvenilních a méně juvenilních stádií perlorodek v Teplé Vltavě, ve Zlatém potoce, ale i v Malši, .... A jeden výzkum střídá další. Na všechny tyto projekty se najdou samozřejmé peníze. Peníze se najdou i na posudky EIA, které se také neustále opakují. Kdo myslíte, že z těchto vědeckých prací a posudků nejvíce profituje??Žádná z nich neodkazuje na práci Ing. Böhma, která je uzamčena v AOPK. Ale musím říci, že na stránkách AOPK se dočtete skoro to, co píšu, ale až tento rok. Do té doby byla perlorodka tabu. A k Duze na Pramenech Vltavy. Byly jsme u stánku také, předpokládám že onen zábavný dotazníček jsme měli dostat také. Předpokládám také, že pro naše názory zrovna nám poskytnuty k vyplnění nebyly. Jedna VŠ z Brna tam koktala poučky, kterými ji vyšperkovalo Hnutí Duha. Z tohoto soupisu je doufám patrné, že jsem skeptik. Nejen euroskeptik. Stačí vylézt na Luzný, projít se kolem Roklanského potoka - to můžete i s mimčem. Centrální Šumava je jeden velký hřbitov (no, jen aby se mimču neudělalo zle) :) Jo, a domnívám se, že Stráský kácí jen tam, kde kácel i Krejčí. Jeho pravomoci jsou minimální. Na Smrčině kácel i Krejčí, dokonce vysazoval buky. Vše mám nafocené. Kdyby Smrčina nebyla aktivně sanována od kůrovce, už by dávno nebyla. Je to jeden z nejkrásnějších smrkových porostů na Šumavě. Nikoli monokulturních. No já sem hodím zase nějaký ten odkaz, abyste si uměla představit, jak je to tam krásný. A představte si, ve 30.letech tohoto století tam byla sjezdovka - to málokdo ví. http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_125.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_122.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_127.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_120.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_124.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_013.jpg http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009_Sumava/#Sumava_2009_015.jpg |
