Jan Stejskal: Odpovědnost za majetek
Podobných příkladů je spousta. Když však na místa, kde byla v roce 1997 nebo 2002 velká voda, dnes přijdete znovu, zjistíte, že se většinou moc nezměnilo. Lidé tam žijí dál, domy si opravili, a někteří si dokonce v zaplavovaných územích postavili nové! Viděl jsem to v posledních letech po celé republice mockrát a marně si lámu hlavu tím, proč je jim to jedno.
Navzdory své smutné zkušenosti i v Krnově dál věří, že je vodohospodáři před záplavami ochrání pomocí hrází a přehrad. Před pouhými deseti lety se sice ukázalo, že to není možné a lepší by bylo v zaplavovaném území nic nestavět, na to ale v Krnově nedbají - a v záplavovém území si tam teď staví Kaufland. Má být na místě Nových Heřminov, které leží výš na toku Opavy, přehrada kvůli tomu, aby si v Krnově mohli stavět obchodní dům do záplavové zóny?
Bylo by lepší tohle přemýšlení obrátit a vrátit se k odpovědnosti za vlastní majetek. Stát a samospráva by neměly za každou cenu chránit to, co si lidé v nivách řek postavili (vyjma významných a potřebných objektů, které nemůžou být jinde), ale spíš se je snažit motivovat k odchodu ze zaplavovaného území a novou výstavbu v něm vůbec nepovolit. Řeky potřebují prostor. Ostatně i nám lidem by prospělo, kdyby utopické představy o ovládnutí řek odnesla voda a my se z nivy vrátili zpátky na zem.
Toto zamyšlení vyšlo jako úvodník v tištěném Ekolistu 04/2008.
Tématu výstavby přehrady v Nových Heřminovech je věnován článek Jak utopit Nové Heřminovy - ministerstva se dohodla na výstavbě nové přehrady a názor vodohospodáře Václava Čermáka Přehrada v Nových Heřminovech - Rozum zůstává stát.
reklama
