Ivan Sommer: Opilé stromy v okolí Tlustce
K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.
I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území. Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar. Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit.
Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku. Neměl jsem ani příležitost navštívit místo znovu.
Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA. Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. Dospěl jsem nakonec k závěru, že místním odpůrcům těžby šlo asi jen o získání finančního prospěchu “odškodněním”.
reklama
Online diskuse
Poplašné zprávy odpůrců těžby ? - 10. 2. 2008 - HudecO uranu raději nemluvte, žiju v kraji postiženém jeho těžbou. O postižení přírody a krajiny se ví, třeba o jezeře kyseliny sírové ohrožující nenahraditelné zásoby kvalitní pitné vody. Ale o čem se moc neví, to jsou ohromné sociální následky rozvoje uranového průmyslu. Megasídliště v Č.Lípě, ve Stráži pod Ralskem, nahloučení lidí s nízkou kvalifikací, s vysokou nezaměstnaností. Sídliště jsou přehuštěná, byla zamýšlena asi jen jako noclehárny, lidé si tu doslova šlapou na hlavy, je tu málo zeleně, není kde parkovat, obyvatelé se neidentifikovali s městem, cítí se odstrčení, bují zde vandalismus, drobná i větší kriminalita, poroblémy s dorůstající mládeží.To, co píšete, jak veškerá těžební činnost vytváří div ne rajskou krajinu, to je neoprávněné zobecňování jednotlivých (a spíše výjimečných) případů a opomíjení stovek jiných, kde tedy rozhodně těžební činnost žádnou rajskou krajinu neutváří. Vy tu v podstatě rozvíjíte Klausovu teorii, že se všechno má nechat běžet, jak to běží, nechat těžaře rabovat, protože jinak to ani nejde. S tím já souhlasit nikdy nebudu a naštěstí spousta dalších lidí také ne. Ale nejen to, snažím(e) se také něco pro to dělat. Vy, zdá se mi, jen v teple domova a své anonymity mluvíte. No, možná je to tak lépe. P.s. ani s tou Panskou skálou nemáte pravdu. Ta měla být normálně odtěžena, dlouho se bojovalo o ukončení těžby, Sdružení na záchranu Panské skály, založené za tím účelem v roce 1902 v Děčíně vypsalo i sbírku. S pokusy o záchranu však začal už v roce 1878 slavný českolipský Exkursions-Club, neúspěšně. Nakonec skálu v roce 1914 vykoupil českokamnenický Okresní výbor za 20 000 rakouských korun. To byla tehdy ohromná částka, zhruba milión dnešních korun českých. A TAK JE TO SE VŠÍM. ŽÁDNÍ OSVÍCENÍ TĚŽAŘI, ALE OBČANÉ, KTEŘÍ CÍTÍ ODPOVĚDNOST ZA MÍSTO, KDE ŽIJÍ A KTEŘÍ JE BRÁNÍ. |