Jiří Štich : Otevřený dopis premiérovi Slovenské republiky: Neberte si příklad ze Šumavy

Vážený pane premiére, česká média informovala, že Hnutí DUHA organizuje petici proti způsobu, jakým se likviduje kalamita ve Vysokých Tatrách, a ředitel Správy NP Šumava Alois Pavlíčko zastavil jakoukoliv pomoc Správy NP Šumava Vysokým Tatrám. Jsme ekologické sdružení oborníků – lesníků, jehož hlavním úkolem je zachovat zelené lesy i v Národním parku Šumava a které bylo založeno jako názorový protipól Hnutí DUHA (informace na www.sumava21.cz). Obecně lze říci, že máme zcela opačný názor na ochranu lesních ekosystémů než Hnutí DUHA. V NP Šumava prosazujeme aktivní přístup v ochraně lesa proti škodlivým činitelům, zejména proti lýkožroutu smrkovému. Zde je nutno podotknout, že lesníci mají s ochranou lesů dvousetleté, přírodou ověřené zkušenosti, a proto se domníváme, že jak v Národním parku Šumava, tak v Tatranském národním parku nelze rozsáhlá území ponechat jen samovolnému vývoji. I v jádrových zónách chráněných území je nutno zejména proti lýkožroutu smrkovému aktivně postupovat – to znamená, že veškerá kalamita musí být i zde co nejdříve zpracována. Ať se to líbí či nelíbí některým ekologickým organizacím, včetně mezinárodních, které za ochranu životního prostředí nenesou morální ani trestně právní odpovědnost. Asi víte, že v 60. a 70. letech 19. století postihla Šumavu větrná kalamita obdobného rozsahu, jako v loňském roce Vysoké Tatry. I přes okamžité zahájení likvidace této kalamity byla většina kalamitní hmoty napadena lýkožroutem smrkovým, který se rozšířil i na další, kalamitou nepostižené porosty. Celkový objem kůrovcem napadené hmoty pak značně překročil objem dřeva padlého větrem. Osvíceností tehdejších majitelů, především Schwarzenbergů, byla veškerá kalamita i za účinné podpory státu zpracována a kalamitní plochy zalesněny. I díky tomu bylo možno po cca 120 letech od této kalamity vyhlásit na Šumavě národní park. Profesor Pfeffer, světově uznávaný expert na kůrovce, až do své smrti tvrdě vystupoval proti názorům, které propaguje Hnutí DUHA a které se bohužel v současnosti uplatňují i v NP Šumava. Drtivá většina odborníků na lesní ekosystémy a odborníků na kůrovce má na věc stejný názor – proti kůrovci se bojovat musí. Veškeré seriózní vědecké práce, výzkumy a zkušenosti z historie to jednoznačně potvrzují. Názory o ponechání částí území národních parků (jádrových zón) jen přírodním procesům nejsou potvrzeny žádnou odbornou ani vědeckou studií. V praxi jsou pak jen nezodpovědným pokusem na přírodě, na který nemáme právo, a vedou ke katastrofálním důsledkům. (Od vzniku NP Šumava dosáhly škody způsobné nezasahováním proti kůrovci minimálně 10 miliard korun. Shodují se na tom odborníci na vyčíslování škod na životním prostředí.) Odborníci, jimiž se Hnutí DUHA zaštiťuje, nejsou odborníky na kůrovce a není nám známa žádná jejich vědecká práce o kůrovci – to se týká i odborníků z mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN) – a tudíž jejich názor nelze považovat za jediný správný způsob řešení. Výzvu Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA, aby čeští občané požadovali vrácení příspěvků poskytnutých na obnovu Vysokých Tater, považujeme za nehoráznost. Dávám-li někomu dar, je věcí obdarovaného, jak s ním naloží, a my věříme, že slovenská strana využije dar českých občanů na pomoc Vysokým Tatrám co nejlépe. V žádném případě nechceme radit slovenské vládě a slovenským občanům, jakým způsobem se postaví ke kalamitě ve Vysokých Tatrách. Nemohli jsme však nechat bez povšimnutí jednání Hnutí DUHA a ředitele Správy Národního parku Šumava, protože nechceme, aby jejich názor byl vnímán jako obecný názor české veřejnosti. Tím totiž v žádném případě není. S pozdravem a přáním všeho dobrého

---

reklama

---