Arnika / Česká společnost ornitologická: Otevřený dopis vládě České republiky k vyhlášení ptačí oblasti Natura 2000 Heřmanský stav – Odra – Poolzí v plném rozsahu
Přestože má území poměrně malou rozlohu, patří mezi oblasti s vysokým potenciálem pro hnízdění, tah a zimování ptáků v České republice. Charakteristickými biotopy navržené ptačí oblasti jsou různé typy mokřadů – vodní toky, rybníky, pískovny a štěrkoviště, na něž jsou vázány četné ptačí druhy. Území představuje jednu z nejlepších tuzemských lokalit pro čtyři pravidelně hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I. směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (moták pochop, ledňáček říční, bukáček malý, slavík modráček). Bylo zde zjištěno více než 120 pravidelně hnízdících druhů ptáků, několik z nich tu nalézá jediná optimální hnízdiště na severní Moravě. Oblast je také důležitou tahovou lokalitou a v zimních měsících se zde nachází nejvýznamnější zimoviště vodních ptáků v rámci severní Moravy. Stavba průmyslové zóny by podstatným způsobem poškodila populaci motáka pochopa, druhu, pro nějž má být ptačí oblast vyhlášena, a ovlivnila by i další kriticky (strnad luční) a silně ohrožené druhy (chřástal polní, křepelka polní).
2) Za zmenšení ptačí oblasti by byla ČR postižena sankcemi EU
Cílem vytváření soustavy Natura 2000 je zachování biologické rozmanitosti, ochrana vzácných rostlin a živočichů a zajištění trvalé péče o nejhodnotnější přírodní lokality Evropské unie. K vyhlášení příslušných oblastí se Česká republika zavázala v souvislosti se vstupem do EU (ptačí oblasti měly být vyhlášeny k datu vstupu ČR do EU, tedy do 1. května 2004). Oblasti se vyhlašují na základě odborných kritérií; nevyhlášení oblastí, které splňují odborná kritéria, by vedlo k uplatnění sankcí Evropské komise vůči České republice, jež by mohly dosáhnout až sta tisíc euro denně. Dosud známé rozsudky Evropského soudního dvora ukazují, že zmenšení návrhu ptačí oblasti není cestou, jak se vyhnout postihu za degradaci oblasti, která splňuje odborná kritéria, ale nebyla vyhlášena. Například v rozsudku C-355/90 bylo Španělsko shledáno vinným za porušení Směrnice o ptácích za nevyhlášení ptačí oblasti „mokřady Santoňa“ i za aktivity vedoucí k degradaci přírodních stanovišť v této oblasti; podobně v rozsudku C-96/98 byla odsouzena Francie za omezení rozsahu ptačí oblasti Marais Poitevin, za její nedostatečnou právní ochranu a za degradaci biotopů.
3) Ostravsko je plné nevyužitých průmyslových oblastí, které mohou být oživeny
Po útlumu průmyslové výroby (zvl. těžkého průmyslu) na počátku 90. let zůstaly na Ostravsku dodnes opuštěné a nefunkční areály někdejších podniků, které hyzdí obce i krajinu. Trendem v současné Evropské unii je při umisťování průmyslových aktivit jednoznačně preferovat již urbanizované a aktuálně nevyužité plochy – „brownfields“ – před stavbami na „zelené louce“. Taková strategie pomáhá chránit přírodu i zemědělskou půdu a zároveň zbavuje obce chátrajících objektů, které by jinak bylo nezbytné nákladně sanovat. Moravskoslezský kraj by se měl zaměřit na využití stávajících brownfields a požádat o spoluúčast při financování jejich sanace žádat zástupce evropských strukturálních fondů. Podle evidence agentury CzechInvest je v Moravskoslezském kraji 219 brownfields s celkovou rozlohou několika tisíc hektarů, vhodných k novému využití. Při řešení případného sporu u Evropského soudního dvora bude posuzována právě existence alternativ k umístění průmyslové zóny tak, jak to vyžaduje článek 6 směrnice o stanovištích. Takovými alternativami jsou některé z brownfields nebo nošovická zóna, od jejíhož využití bylo upuštěno poté, co čtyři z vlastníků projevili nezájem prodat své pozemky.
Území v okolí Dolní Lutyně má – vedle svých hodnot ekologických – podstatný význam také jako zemědělská oblast. Jedná se o jednu z posledních ucelených lokalit v bývalém okrese Karviná s perspektivními podmínkami pro rozvoj zemědělské prvovýroby v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace, která je navíc značně poznamenána průmyslovou a hornickou činností. Připravovaná průmyslová zóna má zabrat více než 200 hektarů velmi kvalitní orné půdy.
Diskuse o umístění průmyslové zóny je často prezentována jako střet – „buď budou mít co jíst ptáci, nebo lidé“. Jsme přesvědčeni, že skutečnost je jiná. Ochrana přírody neznamená zastavení veškeré lidské činnosti, stejně jako průmyslová zóna u Dolní Lutyně nevyřeší problém nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje. Místo výstavby průmyslové zóny podporujeme zachování krajinného rázu širokého volného údolního luhu s rozptýlenou zelení, který má navíc nezastupitelný význam jako inundační území při povodních – tvoří nejlevnější a neúčinnější protipovodňovou ochranu sídel ležících v nivě poblíž soutoku Odry a Olše včetně např. města Bohumína, jenž byl jednou z nejvíce postižených obcí při katastrofální povodni v roce 1997. Zdejší volná krajina je důkazem moudrého přístupu našich předků ke svému okolí – vždyť obec Dolní Lutyně se pyšní již více než sedmisetletou historií. Vyhlášení ptačího území v síti Natura 2000 se může stát šancí pro vzestup celého regionu, neboť podpoří turistický ruch, s jehož rozvojem bývá úzce spojen i rozvoj infrastruktury a vznik nových pracovních příležitostí. Nové chráněné území může navíc při správném využívání přinést do regionu příspěvky z finančních zdrojů EU.
K této výzvě se připojují:
Arnika
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, e-mail: arnika@arnika.org, zastoupená Martinem Skalským
Česká společnost ornitologická
Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10, e-mail: cso@birdlife.cz, zastoupená Mgr. Davidem Lacinou
reklama
