Petr Hájek: Prezident Klaus podporuje starosty a Stráského v boji s kůrovcem
4.4.2011
V současné době se zvedla vlna útoků proti novému vedení Národní parku Šumava, které se snaží alespoň zčásti zmírnit ekologickou katastrofu, které zde po sobě zanechali zelení experimentátoři. Protože se tato věc týká celé české veřejnosti, nejen jednoho regionu naší země, je myslím dobré v této souvislosti jasně říci:
Podporujeme starosty šumavských obcí i ředitele NP Šumava PhDr. Jana Stráského v opatřeních proti kůrovcové kalamitě. Šumava je pro naši zemi příliš cenná, než aby sloužila jako laboratoř pro sociálně inženýrské ekologické experimenty, jejichž výsledkem je devastace rozsáhlých lesů, zničená příroda a kraj, v němž nemohou žít a uživit se lidé. Mělo vzniknout akvárium pro radost skupinek fanatiků za cenu zničení zdejší nádherné přírody.
Exministr životního prostředí Martin Bursík a jim jmenované bývalé vedení Národního parku se řídilo ideou, že vůbec nejlepší by byla příroda bez člověka. Důkazem toho je znetvořená krajina s typickými pahýly stromů zničených kůrovcem (které si dali dokonce do znaku!) například v okolí Plešného jezera a Pramenů Vltavy.
Nesouhlasíme s názorem části „zelených“ vědců, kteří tvrdí, že výběrové kácení kůrovcem zničených stromů poškodí šumavskou přírodu. Mnoho jiných vědeckých kapacit, jako třeba profesor Mendelovy univerzity v Brně Radomír Mrkva, podporujících citlivou těžbu poškozených stromů jako nejúčinnější způsob zastavení kůrovcové kalamity, nesmělo být v médiích donedávna slyšeno.
Platí to také o lesnickém odborníkovi ing. Josefu Vovesném, podle kterého by se měly citlivě kácet jednotlivé uschlé stromy i v některých oblastech I. zón NP. Právě takové řešení je přirozené, rozumné a ekologicky přijatelné. Nejednalo by se o žádnou masivní těžbu dřeva, jak se veřejnosti opět snaží namluvit ti, kteří kůrovcovou kalamitu svým ideologickou zaslepeností způsobili.
Mohu myslím s jistotou říci, že tímto názorem reprezentuji i stanovisko prezidenta Václava Klause.
reklama
Podporujeme starosty šumavských obcí i ředitele NP Šumava PhDr. Jana Stráského v opatřeních proti kůrovcové kalamitě. Šumava je pro naši zemi příliš cenná, než aby sloužila jako laboratoř pro sociálně inženýrské ekologické experimenty, jejichž výsledkem je devastace rozsáhlých lesů, zničená příroda a kraj, v němž nemohou žít a uživit se lidé. Mělo vzniknout akvárium pro radost skupinek fanatiků za cenu zničení zdejší nádherné přírody.
Nesouhlasíme s názorem části „zelených“ vědců, kteří tvrdí, že výběrové kácení kůrovcem zničených stromů poškodí šumavskou přírodu. Mnoho jiných vědeckých kapacit, jako třeba profesor Mendelovy univerzity v Brně Radomír Mrkva, podporujících citlivou těžbu poškozených stromů jako nejúčinnější způsob zastavení kůrovcové kalamity, nesmělo být v médiích donedávna slyšeno.
Platí to také o lesnickém odborníkovi ing. Josefu Vovesném, podle kterého by se měly citlivě kácet jednotlivé uschlé stromy i v některých oblastech I. zón NP. Právě takové řešení je přirozené, rozumné a ekologicky přijatelné. Nejednalo by se o žádnou masivní těžbu dřeva, jak se veřejnosti opět snaží namluvit ti, kteří kůrovcovou kalamitu svým ideologickou zaslepeností způsobili.
Mohu myslím s jistotou říci, že tímto názorem reprezentuji i stanovisko prezidenta Václava Klause.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Apríl už byl... - 9. 4. 2011 - MartinDeformace ekosystému není žádný zavedený termín, jedná se o odkaz na rétoriku Klasouvců, kteří často hovoří o deformaci tržního prostředí. Pokud podle vás nedochází k ovlivnění lesů podsadbami, tak mi prosím vysvětlete, proč se podsadby vůbec dělají? Snad není tak těžké pochopit a testovat, že plocha, kde se sází se od neosázené plochy odlišuje třeba právě počem vysazených stromů (a můžete testovat třeba chí kvadrátem i bez hluboké znalosti statistiky). Hezká párová pozorování můžete najít na státní hranici - na jedné straně osázená paseka, na druhé straně přirozeně se obnovující stromové patro lesa, srovnání vývoje lesa na pasece po těžbě a po kůrovcovém žíru samozřejmě byla učiněna. Důležitější otázkou je, zda je ovlivnění kácením, či výsadbami žádoucí. V případě Šumavy je žádoucí v zásahové zóně v nižších polohách zvýšit podíl jedle a buku. Vysazovat smrky v horské smrčině naproti tomu postrádá smysl.Jádrové území 1. zón by však mělo být ponecháno vývoji bez zásahů. Přečtěte si třeba "Central-European mountain spruce (Picea abies (L.) Karst.) forests: regeneration of tree species after a bark beetle outbreak", Jonášová & Prach, 2004 |