Petr Machálek: Hnutí DUHA se nevzdává role, kterou od nás lidé očekávají
„Mají ekologické nevládní organizace nabízet spolupráci novému ministru životního prostředí?“
Kromě Petra Machálka nám své odpovědi poslali:
- Michal Komárek, ředitel Greenpeace ČR. Jeho komentář najdete zde.
- Milan Štefanec, Nezávislé sociálně ekologické hnutí - NESEHNUTÍ. Jeho komentář najdete zde.
- Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik. Jeho komentář najdete zde.
Nejsme politická strana nebo politické hnutí. Naše práce nevychází z konkrétní ideologie, nejsme levicoví ani pravicoví. Toto bojové pole přenecháváme jiným. Proto nás teoreticky nemusí vůbec zajímat z jaké konkrétní partaje momentální ministr životního prostředí je. Když se stal ministrem životního prostředí Libor Ambrozek nebo Martin Bursík, nikdo si nekladl otázku, zdali s nimi máme spolupracovat. Považovalo se to za automatické. Ministr životního prostředí je pro ekologické organizace přirozeným partnerem, v jeho gesci je většina témat, kterým se ekologické organizace věnují. Jaký by tedy dávalo smysl, kdyby ekologická organizace po nástupu ministra (sic z ODS) začala hlásat, že s ním spolupracovat nehodlá? Demonstrativní přechody do opozice jsou doménou politických stran.
Zkušenější harcovníci ekologického hnutí mě před mnoha lety učili, že nejprve se máme snažit prosadit naše návrhy jednáním. Když to ztroskotá, je na místě použít jiné nástroje – od mobilizace veřejnosti přes veřejné akce až po nenásilné nástroje občanské neposlušnosti. Hnutí DUHA takto postupuje. Nejprve se budeme poctivě snažit jednat a hledat podporu pro naše konkrétní návrhy, které zjednoduší třídění odpadu, vyčistí vzduch, dostanou kamiony ze silnic, obchody a tržnice naplní místními potravinami, sníží závislost na dovozu ropy a plynu nebo rozhýbají moderní a čistá průmyslová odvětví.
České ekologické organizace mají velmi dobré know-how, mají připravená konkrétní opatření, která zaručí čisté a zdravé prostředí pro život každého z nás a zajistí dostatek prostoru pro přírodu. Proč to házet za hlavu a jít hned z kraje za každou cenu do konfrontace? Je možné, že Tomáš Chalupa nebude chtít spolupracovat a hozenou rukavici odmítne, ale proč bychom to měli dělat jako první?. Hnutí DUHA se nevzdává role, kterou od nás lidé očekávají. Jestliže bude ministerstvo životního prostředí podléhat průmyslové lobby a dá jim přednost před zdravím lidí, budeme to velmi ostře kritizovat a hledat obranná řešení, na to je možné vzít onen příslovečný jed.
reklama
Online diskuse
Rozhodně nemám nic proti - 3. 2. 2011 - Jiří SvobodaDobrý denJistě se absolutně shodneme na tom, že je správné výrazně snížit absolutní množství energie nutné pro chod naší společnosti (a zde já podotýkám, že je to třeba dělat těmi nejefektivnějími prostředky a plně využívat potenciál úspor, jenž lze považovat za značné bohatství naší země). A jistě se i shodneme, že až pak je třeba k tomu hledat odpovídající přiměřeně ekologické i ekonomické zdroje. Něco takového, je, myslím leitmotivem Chytré energie a s tím absolutně nemám problém. Pojďme se však podívat na realitu v ČR. V oblasti úspor lze zmínit například programy ČEA, kdy kritéria na přidělení dotace byla strašně měkká a dotace byla nenároková - zřejmě program ušitý pro kamarády. Panel a Nový panel opět podporoval standardní řešení a nikterak netlačil na vylepšování technologií za účelem co nejvyššího využití potenciálu úspor, klidně se dotovala řešení, která polovinu potenciálu úspor umrtvila. A pak tu máme krachnutý program Zelená úsporám, kdy se štědře podporovala řešení doporučovaná 5 let starou normou (norma je velmi konzervativní dokument doporučující ověřená a zaběhlá řešení), opět vše vedoucí ke značnému umrtvování potenciálu úspor navíc za desítky miliard Kč. Je tu i realita kolem zpackaného zákona 180/2005, který u nás umožnil postavit FV zdroje pokrývající 3% naší spotřeby nespolehlivou elektřinou, jejíž tržní hodnota je kolem 30 hal/kWh (informace z ERÚ) a která je vykupována za 12-13 Kč/kWh. Rozdíl v ceně uhradí všichni naši občané se závazkem na 20 let a o takto vyrobenou elektřinu jen navýšíme její vývoz. Ekologický přínos je pro ČR nulový, ekonomický přínos kolem mínus půl bilionu Kč. Toto je realita v ČR, tak zatím dopadly kroky konzistentní s představami Chytré energie, a mnozí lidé, kteří v úvodu Chytrou energii chválí, jsou za tu realitu v ČR aspoň částečně zodpovědní, avšak z jejich fotek není příliš vidět, že by se jakkoliv červenali. Já, bohužel, nevidím jakéholiv know-how v tom, představit nějakou, byť částečně smysluplnou (vážný problém mám s odklonem od jaderné energie uvažovaným v Chytré energii) vizi vypracovanou na zakázku Wuppertalským institutem fungujícím v úplně jiné části Evropy. Já vidím strašně potřebné know-how ve dvou úrovních: 1) Jak smysluplně implementovat jistě správné myšlenky snižování energetické náročnosti do naší energetické politiky, která je prakticky výlučně řízena lobistickými zájmy energetických koncernů a dnes navíc i fotovoltaiků. 2) Jak technicky provádět konkrétní úspory tak, aby vynaložené prostředky byly co nejefektivněji vynaloženy, za dobu životnosti opatření přinesly úsporami maximální zisk a maximálně vyčerpaly i potenciál úspor (jen minimum ho umrtvily). Zde jsou zase vážným odpůrcem třeba stavební lobby. Chytrou energii považuji za velmi naivní dokument, který zapomněl vzít v úvahu realitu v ČR ať na úrovni vrcholné politiky, tak na úrovni praxe, jenž pouze uděluje, dle mého názoru jen z poloviny správné, královské rady. To rozhodně za know-how považovat nemohu. Základní ideový problém Chytré energie vidím v koncepci elektroenergetiky ignorující nejčistší spolehlivý zdroj - jádro a založený na masivním využívání nespolehlivých a zatím velmi drahých OZE s nízkou hustotou energie. Co vůbec máte k dispozici na obhajobu takového konceptu kromě Nosovovy knížky Neználek ve Slunečním městě, kterou jsem mimochodem jako kluk moc rád četl, a bohužel chybí v literárních odkazech Chytré energie jako doporučené čtivo. |