Petr Voříšek: O Šumavě, odbornících a nevládkách

Nevládní organizace jsou líčeny jako krystalické zlo, pro přírodu i pro lidi. To vše za použití metod značně odpudivých a připomínajících dobu před více než 20 lety: citace z důvěrného materiálu získaného bez vědomí a souhlasu těch, jichž se týká, neúplné a z kontextu vytržené informace o financování organizací, cíleně vyvolávaná závist a nevraživost atd. Chybí už jen spontánní podpora pracovních kolektivů ze závodů.

I Česká společnost ornitologická (ČSO) se ocitla na pranýři.

ČSO je organizace odborně zaměřená, prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích (tzv. evidence based conservation), snad by tedy měla zachovávat přísnou neutralitu? Jenže když odpovědí na odborné argumenty je demagogie, špína a hrubá síla, pak se i vědci a odborníci stávají aktivisty.

V západoevropských zemích se v situaci, kdy se k moci dostane vláda vyhraněně antienvironmentální, případně s tendencemi potlačovat občanskou společnost, obvykle občanská společnost vzchopí. Občané totiž pochopí, že od vlády v ochraně přírody již nic dobrého čekat nemohou a pomoci si musejí sami, nikdo jiný to za ně neudělá. To první už u nás máme. Doufejme, že dojde i na to druhé. Jinak nad naší stále ještě zachovalou přírodou můžeme zlomit hůl.