Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa
 |
|
|
Odadky u řeky Bečvy.
|
|
| Foto: Adin Vyhlídka |
Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.
Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.
Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.
Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.
reklama
Online diskuse
externality - 9. 6. 2010 - Ivan SommerŠafařík. Když se kdysi zjistilo, že malárii přenášejí některé druhy komárů, tak se opravdu ve světě eliminovali také vysušováním bažin dále zaléváním stojatých vod petrolejem, postřiky DDT či jiným insekticidy. Došlo k razantnímu poklesu úmrtí na malárii. Jenže všechny uvedené způsoby vyvolaly jiné škody, a tak se od nich ustoupilo. Např. světoznámé bažiny Everglades na Floridě byly obnoveny. Tím se však malárie opět rozšířila a obranou se stala léčiva, což není zrovna optimální. Vloni byl v ČR zaznamenán výskyt druhu komára - přenašeče malárie. Zapomněl jsem kde to bylo.U nás se malárie vyskytovala před válkou v počtu kolem 20 případů ročně a dokonce až v Polabí. Jak přesné jsou tyto údaje, nevím. Sám jsem zaznamenal 2 akce, kdy se zvažoval vliv komárů a dalšího nepříjemného hmyzu. Jednak v Pardubicích, kde byla postavena nová čtvrt Polabiny (cca 30 ooo obyvatel)zčásti na slepých ramenech Labe a pak na jižní Moravě na Dyji - komplex nádrží Nové Mlýny. V obou případech šlo o lokality neobývané, takže mohly být ponechány jako rezervace. Máte pravdu, že na území ČR meliorace byly prováděny s cílem získat zemědělskou půdu. Někde se povedly, někde ne. Méně známým záměrem byla ochrana před sesuvy půdy. To byly ovšem věci spíše už okrajové. Sesuvná území byla v minulosti mapována, jenže po listopadu se na ně poněkud zapomnělo. Napsal jsem o tom zde v Ekolistu poznámku v souvislosti s těžbou kamene na kopci Tlustec. |
