https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/po-povodni-po-nas-potopa?ids%5Bxba57a24bea73b5b66bec0bbf86675797%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa

3.6.2010
Je překvapující jak se chovají někteří lidé (zahrádkáři) a je zcela nepochopitelné chování dvou odpovědných orgánů působících v Přerově.
 
Odpadky u břehu Bečvy.
Odadky u řeky Bečvy.
Foto: Adin Vyhlídka

Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.

Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.

Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.

Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.


reklama

 
Adin Vyhlídka
Autor je čtenářem Ekolistu.cz
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Největším... - 4. 6. 2010 - Aleš

Problém je v tom, že 20 století díky vysoké sluneční aktivitě, přineslo zcela jiný typ proudění a povodňových situací bylo mnohem méně. než ve století 19. Zatím-co časový interval mezi povodněmi na Moravě v 19 století byl jen asi 12 let. Ve 20 století byl více než 30 let ! A pořádné povodně přišli jen v roce 1997. Protože lidé berou klima jako něco konstantního vede je to k přesvědčení že nevlídné chladné a vlhké klima patří minulosti - tohle ještě umocnila oteplovací hysterie. Řeka Bečva patří mezi horké kandidáty na výstavbu velké přehrady. Ke které nedošlo, protože stavba je nájkladná kvůli méně vhodným geologických podmínkám v Teplicích nad Bečvou , kde měla přehrada stát. Povodně povolili , přehrada byla drahá no tak se nestavělo ! Výsledek je více než tristní Bečva zásadně ovlivňuje povodně na Moravě , obce jako Troubky budou pravidelně zaplavovány dokud nebude vystavěno vodní dílo na Bečvě. Nížině se nadá před velkou vodou chránit vhodnější výstavbou. Obce jsou na rovině relativně nízko nad hladinou řeky . Troubky byste musel zbourat celé jakož i ostatní obce. Jediné řešení je regulace řeky a stavba přehrady.
dle výpočtů hydrologů ochrání přehrada v Teplicích nad Bečnou obce dál po proudu před 100 letou vodou. Jiná možnost proti povodňové ochrany neexituje.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist