Ing. Miroslav Šefara: Podrobněji o kostlivcích na MŽP

Podle reakce pana Mgr.Pavla Činčery vnímám, že strohé tvrzení vyžaduje podrobnější vysvětlení. Názor vychází z dlouhodobé zkušenosti z provozování mezinárodní přepravy zboží vnitrozemskou vodní dopravou. Česká plavba vozí ročně řádově milion tun v relacích ČR – severní a západní Evropa. V této oblasti je jediným relevantním konkurentem na trhu německá železnice. V případě, že česká plavba z důvodů sucha nefunguje, dochází na dopravním trhu k dvěma efektům, mimořádně nepříznivým pro české majitele zboží a Českou republiku. Jednak se zboží z vodní dopravy (v exportu i importu z námořních přístavů) přesune na německou železnici (německou proto, že naše končí na hranicích) a přepravci jsou nuceni zaplatit vyšší dovozné, navíc je to nákup služby od cizího dopravce, který vchází do obchodní bilance jako český dovoz. Za druhé, a to je ještě horší, se německá železnice stává monopolem na trhu a podle toho se také chová: přestává okamžitě poskytovat až 50-ti procentní slevy na další miliony tun českého exportu a importu, které vozí, s dalšími negativními dopady do obchodní bilance a v řadě případů do konkurenceschopnosti a vůbec prodejnosti českých produktů. Ročně se tak jedná o miliardy Kč.

Kamiony do této hry vstupují tím způsobem, že v době,kdy plavba nejede, vozí např. hnojiva z Lovochemie Lovosice přes Cínovec do Německa, v době splavnosti Labe to odvozí lodě, ročně se jedná o cca 200 tis tun, jen z této jediné fabriky.
Pokud opustím zahraniční přepravy, dovolím si ještě několik názoru k trhu v ČR:

1. Převedení energetického uhlí z vodní dopravy na železnici (roční objem byl cca 3,5 mil tun mimořádně drobné a prašné komodity) zcela určitě zhoršil dopady na životní prostředí a to je myslím správné téma pro ekology, bohužel to asi nezapadá do jejich doktríny o čisté a bezchybné železnici. Jistě stát tímto částečně snížil ekonomické ztráty na ČD, nově vybudovaná vodní cesta do Chvaletic ale zůstává nevyužita a vlaky dál vesele cukrují zlatý pruh země české uhelným prachem. Nehledě na to, že lodě byly pro přepravce levnější.

2. Podobný osud potkal dopravu stavebních hmot do Prahy a vývoz sutě z Prahy. Místo toho, aby tyto hromadné substráty vozily za pár korun lodě (přímo v centru Prahy jsou přístavy a překladiště), statisíce tun hromadných substrátů vozí do a z Prahy za podstatně vyšší ceny náklaďáky. Na frak dostává ekologie, doprava v Praze a oškubáni jsou zákazníci, většinou stát.
To je realita a možná zajímavá témata pro ochránce životního prostředí. Pokud opravdu chtějí chránit životní prostředí.

---

reklama

---