Ing. Vladimír Šafařík: Poslanci zamítli novelu zákona o ochraně přírody a krajiny – bude ČR platit mnohamilionové pokuty?
Jen namátkou připomínám některé sporné body a navržené pozměňovací návrhy 2. čtení:
1. zákon původně považoval za volně žijícího živočicha i odchovy ze zajetí. Škoda, že neprošel pozměňovací návrh - v § 3 písm. d) se za slova "nestanoví-li tento zákon jinak." vkládá nová věta "Za volně žijícího živočicha se nepovažuje jedinec živočišných druhů pocházející z odchovu v zajetí, který je nezaměnitelně označen nesnímatelným kroužkem nebo mikročipem a registrován orgánem ochrany přírody.".
Zde autoři návrhu zákona chtějí mít „volnou ruku“ a z moci úřadu mít možnost zasahovat proti jakékoliv slušnosti do soukromých chovů (tedy soukromého majetku), na jejichž existenci nemají ani trochu zásluhy a z moci zákona tak vstupovat do něčeho, co státu jednoduše nepatří. Je snad logické, že „volně žijícím živočichem“ je pouze ten, co se narodil bez lidské péče divokým rodičům – tedy nepocházejícím z chovů.
2. zákon nebere v úvahu platnou zásadu „presumpce neviny“ a z každého potenciálního chovatele dělá ihned pachatele s nutností dokazovat svou nevinu a zároveň si osobuje nějakým povolovacím řízením zasahovat do svobodné vůle majitele tyto živočichy nabývat, dovážet, chovat, sbírat atd. - "(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu 4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat povolený způsob jejich nabytí (povoleným dovozem, povoleným chovem a sběrem, pěstováním v kultuře a podobně). Bez prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinu nebo živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu 4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny.".
Živočichové odchovaní v zajetí jsou přirozeně něčím majetkem, a tedy zároveň i zbožím, s nímž si majitel může dělat, co chce, ať se nám to líbí, či nelíbí. To, že by někteří rádi „povolovali“ z moci svého úřadu tyto živočichy dovážet, chovat, rozmnožovat atd., chápu kvůli existenci státem dobře placené „ trafiky“, ale z morálního hlediska to absolutně odmítám a považuji za ryze soukromou záležitost zase jejich majitelů. Co myslí navrhovatel „prokázáním původu“? Když už pominu spornost nějakých státních registrací těchto živočichů, mělo by státu stačit písemné sdělení o původu jedince a prokazování jeho pravdivosti by měl přece činit stát za předem stanovených podmínek, v nichž nesmí chybět dopředu stanovená kompenzace v případě poškození či jiné újmy na sporném majetku.
3. MŽP si chce osobovat nároky, zda si majitelé vůbec budou moci svůj majetek rozmnožovat – „Ministerstvo životního prostředí může stanovit prováděcím právním předpisem druhy živočichů, jejichž rozmnožování v zajetí lze provádět jen s povolením orgánu ochrany přírody; to se nevztahuje na zoologické zahrady provozované v souladu se zvláštními právními předpisy. 20c)“
Tento návrh je absurdním zasahováním do občanských práv vlastníků a je reliktem totalitních či absolutistických režimů, takže ho ani nebudu dále komentovat.
4. MŽP si chce stanovit způsoby prokazování původu jedinců nějakým prováděcím právním předpisem, tedy v konečném důsledku nechat pootevřená vrátka pro zavedení plošných DNA-testů, bez ohledu na cizí majetek – „Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsoby prokazování a ověřování původu, druhy živočichů podle odstavce 3, podmínky pro vydání povolení k rozmnožování živočichů stanovených podle odstavce 3, způsoby označování a identifikace živočichů, lhůty pro nezaměnitelné označení živočichů a pro podání žádosti o osvědčení, náležitosti žádosti o osvědčení, vzor osvědčení a obsah záznamů o chovu a pěstování.“
Jenom k ověřování původu – k tomuto by mělo docházet jenom výjimečně, a to pouze v případě podezření, že živočich byl nabyt z trestné činnosti. Jedinou existující a téměř věrohodnou metodou je pouze krevní DNA- test. Tomu se jistě nebude nikdo bránit, když ale budou splněny určité požadavky, jež předkladatelé z nepochopitelných důvodů pořád odmítají:
1. náklady zaplatí navrhovatel, v případě potvrzení nějaké nekalosti majitel,
2. dopředu bude písemně odsouhlasena kompenzace pro případ úmrtí nebo poškození sporného živočicha,
3. vzorek krve bude použit jen pro ověření /určení/ paternity u sporného jedince,
4. nedojde ke zneužití vzorku pro jiné výzkumy bez předchozího písemného souhlasu majitele,
5. DNA-test nebude opakovaně zpochybňován a živočichové tak nebudou donekonečna ohrožováni na zdraví a životě.
Samozřejmě nedostatků je v odmítnutém návrhu daleko více, ale zaměřil jsem se jen na ty, jež byly naší činnosti podsouvány už dříve a jejichž pozadí docela dobře znám z praxe. Obávám se však, že tímto zákonem nám tu má opět vzniknout „moloch“, jehož úředníci budou občanovi diktovat, co si smí a za jakých podmínek za své peníze koupit, jestli si svůj majetek může rozmnožit, jestli si svůj majetek může s někým vyměnit, zda si může nějaký majetek dovézt ze zahraničí nebo naopak vyvézt a navíc, na rozdíl od všech zločinců, bude muset každý takový nadšenec prokazovat, že živočicha nabyl v souladu s tímto nesmyslným zákonem. Teď mě zrovna napadá, komu asi tento návrh je „šit na míru“, kdo bude z toho mít zase profit? Asi je u nás málo úředníků a málo problémů, tak se hledají další a tam, kde nejsou, tak se uměle vytvoří a nyní na úkor i soukromého majetku, do kterého nikomu nic není. Je zajímavé, že na pořízení a chov těchto živočichů stát těmto lidem nikdy nepřispěl ani korunou, ale na výsledcích mnohaleté odborné práce by chtělo množství lidí díky tomuto zákonu parazitovat, aniž by i pro stavy zbylé divoké populace něco prospěšného kdy udělali. Jestliže chtěli předkladatelé opravdu pomoci divokým populacím, tak bych v zákoně místo šikanování slušných lidí spíše očekával jejich motivaci např. k upřednostňování chovů čistých linií, vykupováním odchovů nebo podporou jejich reintrodukcí a zároveň skutečnou ochranou míst jejich výskytu /elektrovody, chemizace, zabíjení/. Zřejmě jde ale o něco jiného. Každopádně takovýto návrh by v praxi byl naprosto neakceptovatelný velkou částí dotčeného obyvatelstva, což by si stejně velmi brzy vynutilo změny, ať už z důvodu neochoty se tomuto nesmyslu podřídit, či pod tlakem očekávatelných soudních sporů. Každopádně je to po tolika slibech tak dlouho očekávaného a potřebného zákona blamáž a ostuda a děkuji tímto všem poslancům, jež se této špinavé hře nepropůjčili a paskvil shodili se stolu.
reklama
