Jiří Hanzlíček: Poslední tečka nevěrohodného parlamentu

Poslanci na své poslední schůzi přehlasovali veto prezidenta republiky o zvýšení podílu přidávaných biopaliv do pohonných hmot. Opětovně, bez hlubšího rozboru svého rozhodování, otrocky kopírovali jednu z diskutabilních směrnic Evropské unie. Navíc je potřebné dodat, že do roku 2020 Směrnice Evropské unie je nezávazná a nic striktně neukládá. Rozhodnutí poslanců vyvolává mnoho nevyřčených otazníků, včetně neprokazatelných, možných lobbingů. Přidávání biopaliv přináší pouze značné zisky průmyslovým ekovýrobcům Zemědělci jsou na tom podstatně hůře a jejich rozvaha co pěstovat,, aby trochu vydělali, byla ovlivněna předcházejícím hurá rozhodnutím vlády i poslanců. Chybné rozhodnutí však jde na úkor všech ostatních. Občané státu finančně zaplatí chybné hlasování v cenách za dopravu, ve výrobcích, pohonných hmotách. Dojde i ke zvýšených zdravotních rizik ve vyšších škodlivinách emitovaných z výfuků aut ve velkých aglomeracích. Poslancům s mnoha placenými poradci zůstala neznámá i nedávno zveřejněná zpráva z Bruselu, komentující na základě odborné studie vysokou škodlivost používání biopaliv. Při jejich spalování v motorech vozidel vzniká až čtyřnásobek vypouštěných emisí, než při spalování pouhého benzinu a nafty. Jaký je proto smysl zvyšovat jejich podíl v pohonných hmotách? Je zcela nelogické, aby vyšší emise byly schvalovány v zákoně na ochranu ovzduší.

Zvýšením daní s následnou přirážkou šarží pumpařů se ceny benzinu a nafty vyšplhaly na rekordní úroveň. Při porovnání našich platů, nikoliv pouze měnových kursů, máme již dnes u nás nejdražší pohonné hmoty v Evropské unii. Benzin dnes již nenatankujete pod 33 korun za litr. Navýšením podílu biosložky se cena pohonných hmot opětovně navýší asi o další korunu.

Zavádění biopaliv v širším měřítku je tragickým, rádoby ekologickým řešením. Nikdo zatím nezaručil, že dlouhodobé používání biopaliv nebude mít vliv na schopnost seřízení elektronické řídící jednotky motorů i na životnost drahých katalyzátorů výfukových plynů. Z několika málo dostupných, spíše utajovaných studií, se uvádí možné symptomy vad, především koroze součástek palivové soustavy, hydroskopických parametrů nového paliva, menšího zvyšování spotřeby i potížích při startu v zimním období.

Náklady na setí především pšenice a řepky, hnojení, sklizeň, zvýšené výdaje na přepravu a energeticky náročná výroba převýší možný ekologický zisk. Celosvětový program výroby biopaliv může být ekonomicky i ekologicky v Evropě použitelný teprve tehdy, až bude i v rozvojových zemích alespoň částečně zajištěn dostatek dostupných potravin a zásob pitné vody.

Používání biopaliv je velmi diskutabilní i jako podpora českého zemědělství. Argument o volné, neobhospodařované půdě použitelné pro pěstování biopalivových plodin pouze dokazuje špatnou hospodářskou politiku státu. Bez náhrady došlo ke zrušení význačných potravinářských podniků a navýšil se tím zcela zbytečně dovoz všech komodit zemědělských surovin a výrobků. Kam povede do budoucna klesající soběstačnost státu? Proč musí dnes zemědělci místo potravin pěstovat převážně řepku olejnou? Za Kocourkovské řešení považuji na polích pěstovat rostliny pro biosložky, přičemž svět začíná trpět dostatkem potravin.

Rovněž tak je pochybné zlepšení energetické soběstačnosti ČR i aktivní Evropské unie. Navíc argumentace, že dojde ke zlepšení ochrany životního prostředí snižováním emisí skleníkových plynů, není pravdivá.

Podle zahraničních informací připravuje Evropská komise v tichosti změnu předtím nikým v praxi neprověřených svých ambiciozních cílů. Nebyla proto před hlasováním místo politikaření předem účelná rozvaha našich zákonodárců? Selský rozum napovídá, že nejlepším možným řešením bylo vyčkat na další očekávané rozhodnutí z Bruselu.

---

reklama

---