Ing. Tomáš Just: Poznámky k odstraňování povodňových škod a k dalším protipovodňovým opatřením v Praze

Od povodně probíhají nápravná opatření v řečišti, na březích a v záplavovém území. K odstraňování stromů na březích a k opravám některých poškozených prvků regulace koryta by se mělo přistupovat s rozmyslem. Situace by nemělo být zneužito k likvidaci břehových porostů a nemělo by se plýtvat prostředky třeba tam, kde povodňové změny ve skutečnosti přispěly k obnovení žádoucího přirozenějšího rázu koryta a nivy. Je vhodné odstranit stromy vyvrácené, polámané či jinak poškozené, prokazatelně nemocné stromy nebo stromy agresívních cizích druhů, jako akát nebo javor jasanolistý. Na druhou stranu však není únosné, aby ve jménu zvětšování povodňové průtočnosti byly celé úseky břehů zbavovány veškerého porostu. Stromy by se neměly stávat náhradními oběťmi například za nevhodně umístěné stavební objekty, které ve zdaleka největší míře omezují průtočnost nivy. Ve vícefunkčním systému říční nivy, která je významným krajinným prvkem a v případě Vltavy dokonce nadregionálním biokoridorem, mají stromy svoje místo a je třeba o ně správně pečovat. Navíc úplné odstromení břehů není prozíravé ani z hlediska samotné správy toku, neboť na odstíněných plochách propukne silný růst mlází, s jehož ošetřováním bude víc práce než v případě vzrostlých stromů.

Ze staré regulace je v mnoha případech zbytečné opravovat zejména ty prvky, které souvisely s voroplavbou a se starými, dávno opuštěnými technikami plavby - jako některé koncentrační hráze či opevnění potahové stezky. Místa narušená povodní je na některých místech - po odklizení naplavenin a vývratů - vhodné ponechat samovolnému vývoji a jako pozitivum přijmout, že vznikají revitalizační efekty. Těmi jsou zejména prodlužování a rozčleňování břehové čáry a vytváření příbřežního mělkého pásma s mírně sklonitým dnem. Takto například povodeň pozměnila a pro vývoj zajímavého přírodního území otevřela levý břeh Vltavy pod Zbraslaví, pod ústím starého ramene Krňáku.

Koncepce správy toku Vltavy v Praze by se měla celkově posunout. Dosud mnozí vnímali řeku především jako plavební cestu a zařízení k odvádění vody. Na zaplavovanou nivu se mnohde hledělo jako na hospodářsky obtížně využitelné území, vhodné k umísťování skládek, stavenišť a různých provizorních staveb. Moderní pojetí řeky a její nivy je jiné. Mělo by jít o plnohodnotnou součást města, resp. krajiny. Správce toku by se měl stát ve větší míře než dosud správcem oněch přírodě blízkých parků v nivě. Měl by uplatňovat kvalifikovanou lesnicko - sadovnickou péči o porosty, včetně jejich obnovy. Měl by se zabývat bojem proti přenosným nemocem dřevin, obnovou genofondu původních dřevin, jako topolu černého, potlačováním invazních bylin (křídlatky, netýkavky apod.). Ve větší míře než dosud by měl usilovat o hodnotu poříčního území pro přírodu, sport a rekreaci. S těmito hledisky jsou požadavky provádění povodní dobře slučitelné.

Velká voda sama zničila mnohé, co jí stálo v cestě. Tím do jisté míry napomohla rehabilitaci některých dosud velmi zanedbaných nivních území. Velkorysá koncepce přírodě blízkých parků s velkým podílem travnatých ploch a s dřevinnou zelení lužního charakteru se zdá být vhodným řešením nejména na třech územích:
· na Císařském ostrově;
· na bývalém Holešovickém ostrově v Troji;
· na bývalých - a třeba obnovených - ostrovech v Libni.

Rozvinutí a uskutečnění této koncepce přirozeně náleží městu Praze. Mimo jiné i v souvislosti s tím, že v těchto územích vlastní podstatnou část pozemků a na další pozemky, toho času ve státní správě, si může činit nárok. Bez větších okolků by pro tato území a jejich návaznosti na okolí měly být, kde je to potřebné, provedeny formou urbanistických studií revize a upřesnění územního plánu. Studie proveditelnosti by měly stanovit rozsah exiastujících omezení a potřebných opatření zejména v souvislosti s vlastnictvím pozemků. Tam, kde současný rámec územního plánu vpodstatě vyhovuje a vlastnické poměry nejsou příliš komplikované, jako například ve střední části Císařského ostrova (zeleň), lze přistoupit k projektové přípravě.

Po letošní povodňové zkušenosti se uvažuje o způsobech, jak posílit ochranu města Prahy.

Regulace Vltavy z přelomu 19. a 20. století byla velkým technickým dílem. V dnešní době však není na místě pokládat ji za optimální stav řeky a takto ji udržovat či obnovovat. Naopak některé její části je třeba kriticky přehodnotit. To se netýká kamenných nábřeží ve středu Prahy, nýbrž systematických úprav, které byly v rámci regulace provedeny na řece nad a pod městem. Hlavní problémy regulace jsou dva. Jednak byla koncipována též pro podporu voroplavby a dobových způsobů lodní dopravy a s vývojem říční dopravy některé z jejích prvků, jako potahové stezky, některé koncentrační stavby apod. pozbyly význam. Za druhé byla ve své době stavěna také za účelem získání četných říčních nebo nivních pozemků pro jiné využití. Loupež říčního prostoru se v dost velkém rozsahu odehrávala zejména v Karlíně, Libni, Troji a Bubenči. Zcela nebo zčásti byla zasypána stará říční ramena, oddělující Rohanský ostrov, Libeňské ostrovy, Holešovický ostrov v Troji a starý Císařský ostrov. (Bývalý Holešovický ostrov - území po pravém břehu Vltavy mezi mostem Barikádníků a lávkou do Troje.) Letošní povodeň pak dala jasně najevo, že odebrané plochy řece chybějí.

Nejdůležitější opatření ke zlepšení protipovodňové ochrany Prahy by měla spočívat v alespoň částečném navrácení odebraných říčních území, popř. ve vytvoření náhradních průtočných kapacit. Vhodnost následujících námětů by měla být posouzena řádnou odbornou analýzou:

· Obnovení starých libeňských ramen v rumištích u Libeňského mostu.
· Vytvoření průtočného vodního prvku v Troji, nahrazujícího někdejší rameno Holešovického ostrova (probíhalo v nynější Povltavské ulici). Tento prvek by byl součástí parkové úpravy dosud silně zanedbaného bývalého Holešovického ostrova a mimo povodně by plnil krajinotvornou a biotopní funkci.
· Vytvoření obdobného vodního prvku, vloženého do širokého povodňového průlehu, napříč Císařským ostrovem, v místech, kde byly povodní zničeny zahrádkářské kolonie. Toto opatření, včetně odstranění již nepotřebné hráze na ostrově u plavebního kanálu, by zlepšilo nyní ztížený prostup povodňových vod z oblasti Královské obory, Malé říčky a Bubenče směrem k hlavnímu řečišti. Nová úprava Císařského ostrova, která nejcpíš bude mít charakter přírodního parku s velkým podílem travnatých ploch, by takto získala novou, vodní dimenzi.

Další okruh problémů představují nevhodné stavby a podobné objekty, umístěné do záplavového území řeky. Nejzávažnější je zřejmě seškrcení dolního okraje Trojské kotliny, kde prakticky v jednom příčném profilu působí ochranná hráz ZOO, ohrázování Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově a komplex zdymadla a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Nebude snad pochybnosti o tom, že k povodňové problematice je zvláště po letošku dostatečně přihlíženo při zvažování, zda ÚČOV na Císařském ostrově zachovat, či nikoliv. Další objekty, omezující průtočnost záplavového území, jsou například:
· Nedokončená, a tedy jenom jako ochrana před dynamickými účinky proudu působící protipovodňová hráz u tramvajového mostu v Troji. Jejím odstraněním by mohla být část trojské nivy otevřena aktivnímu zaplavování, a tak zmenšeno zpětné vzdouvání povodňového proudu.
· Skládky a navážky na bývalém Holešovickém ostrově v Troji.
· Ohrázovaná diplomatická čtvrť v Troji.
· Nová hala jezdeckých sportů, postavená dosti nevhodně na Císařském ostrově právě v místech bývalého říčního ramene.
· Výše zmiňovaná hráz na Císařském ostrově, podél plavebního kanálu.
· Objekty sportovišť na Malé říčce v Bubenči.

Nechť je seriozně zváženo, zda lze některé z těchto objektů odstranit.

V souvislosti s nedokončenou hrází u tramvajového mostu v Troji je nutno doporučit změnu koncepce uvažovaného trojského vyústění městského silničního okruhu - pokud tento záměr nebude v nastalé situaci opuštěn či odložen. V dosavadním pojetí se počítalo fakticky s využitím stávající hráze a s tím, že vyústění silničního tunelu, celé předmostí uvažovaného nového mostu, propoj na most Barikádníků a oblast nynějšího staveniště metra v Troji vytvoří území chráněné před povodněmi. Tím by ovšem bylo fakticky znemožněno zapojení bývalého Holešovického ostrova do aktivního záplavového území. Je třeba zvážit podstatné změny ve smyslu přiblížení ústí tunelu k mostu Barikádníků, a tím zmenšení nároku na území chráněné před povodněmi.

Po letošní povodni se objevují i velmi radikální až fantastické náměty. Za zcela nevhodné je nutno pokládat různé úvahy o souvislém hrázování dalších městských čtvrtí. To by znamenalo mimo jiné další seškrcování povodňového profilu nivy a zvyšování úrovně dosahu povodní. V souvislosti s objekty, tarasícími Vltavu v Praze, si však dovolíme předložit ke zvážení také dva radikálnější náměty:
· Posoudit vliv pevné části Helmovského jezu na průběh povodní. Podle některých vodohospodářů za nastalé povodně jez působil již jako málo významná překážka v obalové vrstvě povodňového proudění a neměl velký vliv na vzdutí vody na úrovni starého Města a Malé Strany. Nezdá se ovšem pravděpodobným, že by pevná přepážka napříč korytem, vysoká 4,9 metru měla zanedbatelný vliv. Pokud to hydraulické posouzení ukáže účelným, mělo by se uvažovat o nahrazení pevného jezu pohyblivým, sklopným.

Druhý námět připadne tradičně uvažujícím vodohospodářům jako poněkud nekonvenční, leč měl by být také všestranně zvážen:
· Vleklé ekonomické skomírání vltavské plavby ukončit jejím zrušením. Objekty plavební cesty zaujímají nezanedbatelnou část průtočného profilu řeky a plavební inventář za každé větší povodně způsobuje různé závažné problémy. To je samozřejmě jen jedno hledisko. Při objektivním celkovém posuzování problému, zvláště pokud by ho neprováděly osoby usilující o získání zakázek v oblasti výstavby vodních cest, by mělo obecnější význam zjistit, jak je to například s údajnými ekologickými výhodami a úsporností lodní dopravy. Co je skutečnost, a co propaganda.

---

reklama

---